Je známo, že výživa a některé její specifické složky mohou ovlivňovat funkci našich genů. Všichni víme, že i když více osob přijímá stejné množství potravy, někdo přibývá na váze, u někoho se vyvine onemocnění srdce, u jiného alergie, zatím co ostatní jsou v pohodě. Je proto třeba poznat, proč se tak děje. Prospěšnost výzkumu funkce genů spočívá mimo jiné v možnosti vývoje vhodných potravin a funkčních složek, ve stanovení optimálního složení stravy podle potřeb jednotlivců a ve zlepšené ochraně před nemocemi vyvolávanými životním stylem.

Funkční potraviny pro potřeby jednotlivců

?Výzkum lidského genomu pomůže objasnit, jak výživa ovlivňuje naše geny a proč jednotlivci reagují odlišně na různé potraviny a jejich složky. Toto poznání přispěje k vývoji potravin se specifickými nutričními účinky, které budou rovněž splňovat požadavky různých skupin obyvatel. Tyto potraviny obsahující biologicky aktivní složky schopné podporovat zdraví nebo snižovat riziko onemocnění, mohou pomoci při vyrovnávání vlivu určitých genů a dokonce i oddálit vývoj některých chronických nemocí nebo srdečních potíží.

Jednou ze slibných oblastí je výzkum vztahu stárnutí a nemocí; vědci objevili, že omezení kalorického příjmu může prodloužit u některých živočichů délku života až o 30 - 40 %, avšak přesný mechanismus a platnost těchto výsledků i pro lidi jsou v současné době většinou neznámé. Objasnění způsobů, kterými omezení příjmu energie ovlivňuje funkce lidských genů by mohlo otevřít cestu pro využití dietních metod, které by pomáhaly prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu ve vysokém věku.

Výzkum genů (lidského genomu) může pomoci při vývoji speciálních potravin se zlepšenou chutí nebo zvýšenými zdravotními účinky, které mohou být součástí denní stravy. Příkladem může být vztah mezi účinky určitých mikroorganismů v trávicím systému a celkovým zdravotním stavem. Výzkum v oblasti genetiky umožní objasnit, proč určité bakterie (např. některé bakterie mléčného kysání) mohou příznivě ovlivnit lidský imunitní syst??m a stav zažívacího ústrojí. Větší znalosti o typech užitečných bakterií a jejich roli v zažívacím traktu mohou přispět i k porozumění funkce škodlivých bakterií ve střevním systému a vzniku některých onemocnění ovlivněných potravou, například salmonelosy. Cílem tohoto směru výzkumu jsou bezpečnější a výživnější potraviny se zlepšenou chutí.

Provádění širokého screeningu rostlin a mikroorganismů může pomoci při objevování nových složek s příznivými zdravotními účinky a rovněž při určení, zda tyto složky jsou účinné, jestliže jsou izolovány z různých potravin, nebo zda se mají konzumovat jako celá potravina. Cílem by měly být nové přísady a potraviny s výrazně příznivými zdravotními účinky, které by se mohly v budoucnosti objevit na trhu.

Diety pro jednotlivce

V rámci veřejné zdravotní politiky jsou většinou vypracovány jednotné výživové směrnice pro celou populaci, které však nemusí vyhovovat všem. Existuje mnoho příkladů různých reakcí jednotlivců na přijímanou potravinu. Například potřeba vitaminů a minerálních látek může být značně rozdílná u jednotlivců a liší se v závislosti na věku. Účinky ochranných fytochemikálií (aktivních sloučenin v rostlinách s podpůrnými účinky na zdraví), jako jsou isoflavony, flavonoidy a resveratrol, jsou u každého jednotlivce odlišné. Sodík u některých osob zvyšuje krevní tlak u jiných však nikoliv a schopnost vlákniny snižovat hladinu cholesterolu je ovlivňována lidským genomem.

Lze předpokládat, že nastane doba, kdy bude možno vyšetřením genomu zjistit u jednotlivců přítomnost genů vyvolávajících za určitých podmínek některé nemoci a na tomto základě pak pro ně vypracovat návrh ideální diety na podporu zdraví.

Zlepšení diagnostiky různých nemocí

Již řadu let je známo, že výskyt mnoha onemocnění je ovlivňován genetickou skladbou. Vědci do současné doby již identifikovali více než 30 genů úzce spojených s různými nemocemi jako je rakovina prsu, svalová onemocnění, hluchota a slepota.

Informace o lidském genomu umožňují přesně identifikovat příslušný gen (nebo geny), které ovlivňují individuální citlivost k nemocem. Například u 5 - 10 % nemocných rakovinou prsu je příčinou genetická složka, což znamená, že u žen, které zdědily defektní gen, je vyšší předpoklad výskytu rakoviny prsu nebo vaječníků. Výzkum v oblasti genetiky umožní identifikovat defektní gen dříve, než dojde k vývoji onemocnění, takže bude možno učinit potřebná opatření, která pomohou zabránit vzniku nemocnění.

Tyto techniky bude možno použít pro vyšetření velkého počtu osob na přítomnost genů nebo biomarkerů spojených se zvýšeným rizikem vývoje určitých onemocnění. Při identifikaci vysoce riskantních jednotlivců mohou být včas učiněna opatření k zabránění vzniku onemocnění nebo jejich vznik zjistit včas, kdy léčebné metody jsou nejúčinnější. V případech, kdy tato onemocnění mohou být ovlivněna výživou, lze včas změnit složení diety a/nebo využít speciální složky potraviny jako součást celkového l??čebného postupu.

Ačkoliv výzkum genomu a genových manipulací se může mnoha lidem jevit jako činnost nahánějících strach, zlepšení poznání užívaných technik a potenciální výhody jejich užití prokáží, že dosažené pokroky v této oblasti povedou k lepšímu porozumění a pokroku ve výživě i v potravinářské vědě.

L?iteratura?:

1. Roberts M.A., Mutch D.M. and German J.B., Genomics,.food and nutrition. Current Opinion in Biotechnology 2001, 12, 516-522.
2. Schiffrin E.J. and Blum S., Food Processing: probiotic microorganisms for beneficial foods. Current Opinion in Biotechnology 2001, 12: 498-502
3. Verrips C.T., Warmoeskerken M.M.C.G. and Post J.A. General introduction to the importance of genomics in food biotechnology and nutrition.Current Opinion in Biotechnology2001,12:483-487

Zdroj: The European Food Information Council (EUFIC)