Co je to biopotravina a co běžná potravina?
Biopotravinou rozumíme potravinu rostlinného nebo živočišného původu, která vyhovuje zákonu o ekologickém zemědělství. Běžné potraviny jsou pak ostatní, bez certifikátu biokvality. Důležité ovšem je, že jak biopotravina, tak běžná potravina pro uvedení na trh musí splnit požadavky dané zákonem o potravinách a tabákových výrobcích.
Proč je tak těžké říci, zda je zdravější biopotravina či běžná potravina?
Při porovnání výsledků různých studií je třeba zohlednit celou řadu proměnných, jako je například odrůda, délka slunečního osvitu, složení půdy, stáří rostliny, zralost plodu v době jeho utržení nebo jeho pozdější skladování. U zvířat, a tedy živočišných produktů, je tomu obdobně, jen místo půdy může být výsledek ovlivněn například krmivem nebo typem ustájení.
Co předchozí odstavec znamená v praxi? Pokud bychom chtěli přesně porovnat např. obsah vitaminu C u „biopomeranče“ a běžného pomeranče, museli bychom vysázet dva identické pomerančové sady vedle sebe, po několika letech utrhnout stejně zralé plody, skladovat je za shodných podmínek a analyzovat vzorky na stejném přístroji a stejnou metodou. Jedině tak bychom se přiblížili porovnatelným výsledkům. Takovéto studie ovšem zatím chybí a ani v budoucnu je nebude lehké provést.
Co víme jistě?
Opakovaně byl pozorován vyšší obsah sušiny a také vyšší obsah fosforu u biopotravin rostlinného původu. Tato informace má ovšem omezený dopad na lidské zdraví, jelikož nedostatek fosforu je u běžně se stravujícího zdravého člověka vzácný. Několik studií popisuje větší množství antioxidantů ve víně, rajčatech z ekologického zemědělství, a více vitaminu C v některých druzích „bioovoce a biozeleniny“. Výsledky jsou ale nesourodé, nelze je zobecnit a vytvořit z nich jasné populační doporučení.
I s bezpečností biopotravin to není jednoduché. Ačkoli si veřejnost často myslí, že biopotraviny jsou prosté všech pesticidů, nacházejí se i zde, avšak v množství až o třetinu nižším než u potravin z běžné produkce.
Velkým tématem v dnešní době jsou antibiotika a odolnost bakterií na ně, proto byly provedeny výzkumy s cílem popsat běžné druhy bakterií v mase a jejich vlastnosti. Častěji, až o třetinu, byly v mase z běžného chovu zjištěny takové bakterie, které byly odolné na více druhů antibiotik. Naopak šance, že jakákoli potravina bude obsahovat nežádoucí bakterie, které by mohly způsobit zdravotní obtíže, je stejná u obou typů potravin.
Jsou tedy zdravější biopotraviny nebo běžné potraviny?
Z předchozího vyplývá, že v biopotravinách můžeme pozorovat nižší výskyt zbytků pesticidů, jedním dechem ovšem musíme dodat, že i běžné potraviny splňují limity zdravotní nezávadnosti dané zákonem. V některých výzkumech zjištěný vyšší obsah vitaminů, antioxidantů či omega 3 mastných kyselin je velmi malý a nebyl prokázán přímý vliv konzumace biopotravin na lidské zdraví ve smyslu jeho zlepšení. Odborníci se shodují v tom, že je zdraví prospěšnější konzumovat širokou a pestrou škálu potravin běžné produkce, nežli jíst například kvůli vyšší ceně či horší dostupnosti, menší množství biopotravin. Tím, že dáme části potravin speciální označení, se z nich automaticky nestanou potraviny lepší a zdravější. „Biochipsy“ nebudou méně tučné, méně slané nebo snad dokonce zdraví prospěšné proto, že jsou vyrobené z brambor z ekologického zemědělství. Chipsy nebo „biochipsy“ nejsou ideální volbou pro správně se stravujícího člověka, v obou případech se jejich spotřeba nemá přehánět.
Aneta Pohořalá (AnPo)
Literatura:
SMITH-SPANGLER C., Are Organic Foods Safer or Healthier Than Conventional Alternatives? Annals of Internal Medicine, 2012, roč.157, č.5, s. 348 – 366. DANGOUR A. D., Nutritional quality of organic foods: a systematic review. The American Journal of Clinical Nutrition, 2009, roč. 90 č.3, s. 680-685