Mikroorganismy sídlící v trávicím traktu jsou v poslední době středobodem zájmu vědeckého výzkumu, o čem svědčí i neustále narůstající počet článků na toto téma. Atraktivita střevní mikrobioty nespočívá jenom v jejím obrovském významu pro naše zdraví, ale i v možnosti modulace (změny charakteru), na kterou je pozornost odborníků zaměřená především.
Strava
Jeden z nejvíce a nejsnadněji ovlivnitelných faktorů je strava. Skutečnost, že stravovací zvyklosti mají zásadní vliv na charakter střevní mikrobioty a na naše celkové zdraví, je doložená více studiemi. Už nějaký čas je známé, že nadbytek některé z hlavních živin ve stravě může způsobit přemnožení bakterii, které tuto složku štěpí prostřednictvím svých enzymů. Tohoto faktu si vědci všimli už v roku 1940, když se po konzumaci velkého množství laktózy (mléčný cukr) přemnožily laktobacily. Zatímco strava bohatá na bílkoviny masa a mléčný kasein vyvolala vzestup enterokoků a koliformních bakterii.
Zdá se, že posun ve složení střevní mikrobioty může být dramaticky rychlý. Například, po přechodu z nízko tukové stravy bohaté na vlákninu na typickou západní stravu (nadměrný podíl tuku a jednoduchých sacharidů a naopak nízký obsah vlákniny) došlo ke změnám v charakteru střevní mikrobioty už během jednoho dne. Po této intervenci nastala dysbióza s typickým přemnožením bakterii, které patří k taxonu Firmicutes a naopak, počet bakterii z taxonu Bacteroides byl snížený.
Dále se také zjistilo, že vláknina dokáže zvyšovat i množství bifidobakterii, což je spojené s redukcí hmotnosti, zlepšením glukózového profilu, zatímco potlačí růst potenciálních patogenů z taxonu Firmicutes. Tento efekt pramení pravděpodobně ve zprostředkované tvorbě mastných kyselin s krátkým řetězcem, které ovlivňují tvorbu lokálních střevních hormonů zapojených do této látkové přeměny. Proto se doporučuje zařazení vlákniny do stravy v rámci prevence i léčby obezity a diabetu mellitu, u kterých se zjistilo přemnožení Firmicutes.
Naopak, vysoký příjem tuku zvyšuje sekreci žlučových kyselin, které ho pomáhají trávit, čím se nepřímo zvyšuje i koncentrace sekundárních žlučových kyselin. To je spojeno mimo jiné i s rizikem vzniku nádorového onemocnění tlustého střeva.
Pomoc ve formě probiotik
Probiotika jsou živé mikroorganismy, dodávané ve formě doplňků stravy nebo stravou samotnou, které příznivě ovlivňují naše zdraví. Probiotika jsou zdraví prospěšné díky posílení imunity a celkovému zlepšení prostředí střeva. Hlavním benefitem je však prevence infekcí vyvolané patogenními mikroorganismy. Právě proto se hojně využívají v léčbě mnohých střevních, ale i jiných onemocnění. V poslední době se totiž ukazuje, že konzumace probiotik by mohla vést ke snížení krevního cholesterolu nebo tukové tkáně. Navíc, tím, že se vážou na toxické látky v střevě, mohou bránit jejich následnému vstřebávání, snižovat pH stolice, což může vést ke snížení pravděpodobnosti vzniku a rozvoje karcinomu tlustého střeva.
Transplantace stolice
Jedná se o proces převedení mikrobioty stolice ze zdravého dárce do zažívacího traktu nemocného příjemce. Tato terapie dokáže pomoct pacientovi s těžkým zánětem střev po radikální antibiotické léčbě už za 14 dní. Obdobné úspěchy jsou zdokumentované i u pacientů s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou.
Petra Lörincziová (petlo)
Zdroje
PORTER, J. R., RETTER, L. F. 1940. Influence on diet distribution of bacteria in stomach, small intestine and caecum of white rat. The Journal of infection disease [online], roč. 66, č. 2, s. 104 – 110
TURNBAUGH, P. J., RIDAURA, V. K., FAITH, J. J., REY, F. E., KNIGHT, R., GORDON, J. I. 2009. The effect of diet on the human gut microbiome: a metagenomic analysis in humanized gnotobiotic mice. Science Translational Medicine [online], roč. 1, č. 6, s. 6 – 14, dostupné na: doi: 10.1126/scitranslmed.3000322
CANI, P. D., NEYRINCK, A. M., FAVA, F., KNAUF, C., BURCELIN, R. G., TUOHY, K. M., et al. 2007. Selective increases of bifidobacteria in gut microflora improve high-fat-diet-induced diabetes in mice through a mechanism associated with endotoxaemia. Diabetologia [online], roč. 50, s. 2374 – 2383, dostupné na: doi: 10.1007/s00125-007-0791-0
ISLAM, K. B., FUKIYA, S., HAGIO, M., FUJII, N., ISHIZUKA, S., OOKA, T., et al. 2011. Bile acid is a host factor that regulates the composition of the cecal microbiota in rats. Gastroenterology [online], roč. 141, č. 5, s. 1773 – 1781, dostupné na: doi: 10.1053/j.gastro.2011.07.046
FUKUNDA, S., OHNO, H. 2013. Gut microbiome and metabolic disease. Semminars in immunopathology [online], roč. 36, č. 1, s. 103 – 114, dostupné na: doi: 10.1007/s00281-013-0399-z
BEGLEY, M., HILL, C., GAHAN, C. G. 2006. Bile salt hydrolase activity in probiotics. Applied and Environmental Microbiology [online], roč. 72, č. 3, s. 1729 – 1738, dostupné na: doi: 10.1128/AEM.72.3.1729-1738.2006
LIDBECK, A., GELTNER-ALLINGER, U., ORRHAGE, K. M., OTTOVA, L., BRISMAR, B., GUSTAFSON, J., et al. 1991. Impact of L. acidophilus supplements on the faecal microflora and soluble faecal bile acids in colon cancer patients. Microbial Ecology in Health and Disease [online], roč. 4, s. 81 – 88
KHORUTS, A., DICKSVED, J., JANSSON, J. K., SADOWSKY, M. J. 2010. Changes in the composition of the human fecal microbiome after bacteriotherapy for recurrent Clostridium difficile-associated diarrhea. Journal of Clinical Gastroenterology [online], roč. 44, č. 5, s. 354 – 360, dostupné na: doi: 10.1097/MCG.0b013e3181c87e02