Udržení si normální tělesné hmotnosti a nekuřáctví bezesporu patří mezi základní principy zdravého životního stylu. Fakt, že kouření ovlivňuje tělesnou hmotnost, pravděpodobně až tak nepřekvapí, když si uvědomíme, jaký dopad má kouření na celý organismus. Být kuřákem totiž znamená s sebou nést velká zdravotní rizika a to nejen pro sebe, ale také pro své okolí.

Kouření má vliv na vznik mnoha onemocnění. Nejčastěji zmiňovaná jsou nádorová onemocnění, zejména onemocnění plic, srdce a cév, vředové onemocnění žaludku, neplodnost, kouření urychluje stárnutí kůže atd.

Obecně kuřáci mají nižší tělesnou hmotnost než nekuřáci. Avšak studie zabývající se výživovým stavem kuřáků ukazují, že rozložení tuku v těle je více v oblasti břicha. Kuřáci mají zvýšený poměr pas a boky a také celkově větší obvod pasu a to v závislosti na počtu denně vykouřených cigaret. To je nepříznivé z pohledu některých onemocnění - především srdečněcévních a cukrovky 2. typu.
Cigaretový kouř má komplexní dopad na celý organismus. Jako hlavní důvod nárůstu tělesné hmotnosti po zanechání kouření se ukazuje samotný vliv nikotinu na organismus. Nikotin, který je součástí cigaretového kouře, působí jako anorektikum (látka potlačující chuť k jídlu). Potlačení chuti k jídlu u nikotinu je způsobeno centrálním vlivem nikotinu na mozek.
Nikotin také ovlivňuje bazální metabolismus (energie potřebná k zachování základních životních funkcí). Bazální metabolismus je zvýšený u kuřáků o asi 5 – 10 %. Tento vliv může vysvětlit nižší hmotnost kuřáků i při vyšší přijaté energii. Mimo jiné nikotin také prodlužuje pocit sytosti, protože zpomaluje peristaltiku (rytmické smršťování svalstva trávicího ústrojí) žaludku, ale naopak zrychluje peristaltiku střev, to může být někdy důvodem zácpy po zanechání kouření.

Výživové zvyklosti kuřáků oproti nekuřákům se liší: kuřáci mají vyšší příjem energie, celkových tuků, nasycených tuků a alkoholu, chybí jim potraviny bohaté na vitaminy, minerální látky a vlákninu díky často nedostatečné konzumaci ovoce a zeleniny. Kouření je také spojeno se snížením vnímání chuti a upřednostňováním určitého typu potravin např. slaných.

V rámci odvykání kouření asi u poloviny kuřáků může dojít k nežádoucímu nárůstu tělesné hmotnosti, což bývá často překážkou pro zanechání kouření hlavně u žen. V průměru se jedná o nárůst asi 4-5 kg, přičemž nejvýznamnější je nárůst v prvních třech měsících po zanechání kouření. Často odvykající kuřák více jí, cigaretu nahrazuje jídlem. Zvýšená chuť k jídlu je jedním z abstinenčních příznaků při nedostatku nikotinu.

Kontrola správných stravovacích návyků a vhodná léčba závislosti na tabáku může nárůstu hmotnosti zabránit. Zanechání kouření je o změně celého životního stylu. K tomu může pomoci vhodná léčba závislosti na nikotinu, ale i změna stravovacích návyků a především zvýšení fyzické aktivity namísto držení přísné redukční diety. Po cvičení se vylučují endorfiny - hormony štěstí, stejně jako po kouření. Dalším doporučením je dostatečný příjem tekutin, především neslazených, a omezení potravin a pokrmů bohatých na tuky a cukry.

Kouření není způsob, jak být štíhlý. Rizika kouření mnohonásobně převyšují riziko nárůstu hmotnosti po odložení cigarety. Celý proces odvykání kouření se určitě lépe zvládá s odbornou pomocí např. v Centrech pro závislé na tabáku.

Nikola Trenzová (nitre)

BERLIN, Ivan. Smoking-induced metabolic disorders: a review. Diabetes & Metabolism [online]. 2008, 34(4 Pt 1), 307–314. ISSN 1262-3636. Dostupné z: doi:10.1016/j.diabet.2008.01.008

AUBIN, Henri-Jean, Amanda FARLEY, Deborah LYCETT, Pierre LAHMEK a Paul AVEYARD. Weight gain in smokers after quitting cigarettes: meta-analysis. BMJ [online]. 2012, wessd4439 [vid. 2016-11-28]. ISSN 1756-1833. Dostupné z: doi:10.1136/bmj.e4439