Reprodukce neboli rozmnožování je zcela zásadní pro zachování lidstva. V posledních letech je stále více upozorňováno na problémy související s plodností žen i mužů, s těhotenstvím a zdravím dětí.
Vše nasvědčuje tomu, že za vznikem těchto potíží stojí moderní uspěchaná doba, toxické látky z prostředí i z potravy, stres a obecně špatný životní styl zahrnující nesprávné stravovací zvyklosti, nízkou fyzickou aktivitu, kouření, nadměrnou konzumaci alkoholu, vysokou pracovní zátěž a málo odpočinku.
Výživa má bezesporu velký vliv na zdravotní stav člověka a dobrý zdravotní stav je zase předpokladem k optimální schopnosti rozmnožování. Proto stále více nabývá na významu studium vztahu mezi výživou a reprodukčním zdravím. Důležité nejsou jen stravovací návyky matky, ale také budoucího otce.
Zcela zásadní pro reprodukční zdraví je udržování optimální tělesné hmotnosti, respektive optimálního zastoupení tělesné tukové tkáně. Ani podváha, ani nadváha a obezita k reprodukčnímu zdraví nepřispívají. Při podváze chybí tělu dostatečné množství tukové tkáně, která by produkovala dostatek pohlavních hormonů. Také náhlá vyšší ztráta tělesné hmotnosti vede k poruchám menstruačního cyklu, až k amenorey (vymizení pravidelného menstruačního krvácení u žen) nebo u mladých dívek nedojde ani k prvnímu menstruačnímu krvácení (menarche). Většinou se jedná o poruchy vratné - s opětovným vzestupem tělesné hmotnosti a optimalizací tělesného složení dochází k nastartování či obnově menstruačního cyklu. Je tedy důležité si uvědomit, že pokud chce mít žena děti, je nezbytné, aby její tělo mělo dostatek tukových zásob. To, že u žen s nedostatečnou energetickou zásobou dochází k vymizení menstruačního cyklu, a tudíž k neplodnosti, je vlastně obranný mechanismus ženského organismu, který nemá dostatečné zásoby na případné těhotenství a kojení. Studie také naznačují, že u žen s podváhou stoupá riziko spontánních potratů, předčasného porodu, porodu dítěte s nízkou porodní hmotností či nedostatek nutričních zásob plodu. Naopak obezita s sebou přináší spoustu komplikací jak pro matku, tak dítě, jako jsou poruchy menstruačního cyklu, nemožnost otěhotnění, komplikace v těhotenství a při porodu, porod dítěte s vysokou porodní hmotností, potraty, rozvoj gestačního diabetu (tzv. těhotenské cukrovky), záněty rodidel apod. Důležitou sledovanou oblastí se pak stává vliv obezity matky na budoucí zdraví dítěte a rozvoj obezity a jiných metabolických onemocnění u něj.
Pro zajištění správného reprodukčního zdraví by příjem stravy měl být dostatečný, nikoliv nadbytečný. Energetická hodnota stravy by měla být přiměřená věku, pohlaví a pohybové aktivitě. Měla by obsahovat všechny hlavní živiny (sacharidy, bílkoviny a tuky) v optimálním poměru a dále by měla být dostatečně pestrá. To znamená zařazovat do stravy co nejvíce druhů potravin, aby byl zajištěn přísun všech živin - nejenom těch hlavních, ale také vitaminů a minerálních látek, jejichž nedostatek je spojován s poruchami reprodukce.
Tuky jsou nedílnou součástí pohlavních hormonů a ve stravě by neměly být významně omezovány či dokonce zcela vylučovány. Z celkového energetického příjmu by měly tvořit přibližně 30 % s převahou rostlinných zdrojů (ořechy, olejnatá semena, rostlinné oleje) a ryb. Již před plánovaným těhotenstvím je velmi důležité myslet na dostatečný příjem esenciálních mastných kyselin s dlouhým řetězcem z řady omega-3 - významný je jejich vliv zejména pro rozvoj nervové soustavy plodu již v začátcích těhotenství. Hlavními zdroji v potravě jsou tučné ryby. Sacharidy, jakožto hlavní zdroj energie a vlákniny, by měly pokrývat přibližně 55 % denního energetického příjmu a bílkoviny přibližně 15 %.
Vitamin A má zásadní význam pro růst a vývoj buněk, včetně těch reprodukčních, pravděpodobně se podílí na spermatogenezi (tvorbě mužských pohlavních buněk – spermií). Zvláště vydatnými zdroji vitaminu A jsou játra a zelenina s vysokým obsahem karotenů (např. mrkev, rajčata, zelená listová zelenina). V 2. a 3. trimestru těhotenství je doporučen příjem vitaminu vyšší, a to pro vývoj a zrání plic plodu. Naopak v 1. trimestru jsou nadměrné dávky toxické, mohou vést k teratogenním účinkům (u plodu mohou vyvolat vrozenou vývojovou vadu).
Nedostatek kyseliny listové vede k rozvoji vývojových vad plodu a to především defektů nervové trubice. Kyselina listová se podílí i na syntéze nukleových kyselin a na procesu dělení buněk. Proto patří mezi látky, u kterých je v případě plánovaného nebo již aktuálního těhotenství doporučeno zvýšit denní příjem stravou i formou doplňků stravy. Dobrými zdroji jsou listová zelenina, pomeranče, celozrnné pečivo, kvasnice, luštěniny, maso, játra, žloutek.
Zinek přispívá k normální plodnosti a reprodukci. S nedostatkem je spojena porucha mužské sexuality a reprodukčních funkcí. Dobrým zdrojem zinku je maso, vejce, mléko a sýry.
Selen je důležitý pro normální spermatogenezi. Potravinovými zdroji jsou plody moře, játra, maso, ryby, mléko, ořechy, obiloviny.
Jód je prvek důležitý pro správnou funkci štítné žlázy a pro vývoj nervové soustavy a mozku. V těhotenství a při kojení je jeho doporučená dávka navýšena. Nedostatek jódu je spojen s vyšším rizikem potratu či porodu mrtvého plodu, v méně závažných případech pak vede k poruchám vývoje plodu, zejména jeho nervové soustavy, projevujících se rozvojem mentální zaostalosti až kretenismu. Bohaté na jód jsou mořské ryby a další mořské produkty. Mléko a vejce jsou rovněž bohaté na jód, pokud jsou hospodářská zvířata krmena krmivem s obsahem jódu. Zdrojem je také jódovaná kuchyňská sůl.
Kvůli významným ztrátám krve v průběhu menstruace je pro ženy v reprodukčním období velmi důležitý dostatečný příjem železa. Železo je nejlépe využitelné z živočišných potravin (maso, vnitřnosti).
Zdroj:
ČERNÁ, T. Vliv výživy na reprodukci žen. Brno: Masarykova univerzita, 2015, bakalářská práce.
Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu, 2011.
Autor: JS
Jana Spáčilová