Asi každému z nás se někdy stalo, že vyhodil nějakou potravinu, to znamená, že potravinou plýtval. V měřítku jednoho člověka se to může zdát jako zanedbatelný čin, avšak v měřítku celé lidské populace už to představuje přímo globální problém, který ovlivňuje ekonomiku všech zemí světa. Tento problém se dotýká každého z nás a nabývá na stále větším politického i sociálního významu.
Plýtvání potravinami nepředstavuje pouze plýtvání cenou potravinou, ale dochází i k plýtvání dalšími velmi cennými zdroji jako je voda, půda či energie. V zemích Evropské unie se každoročně vyplýtvá zhruba 88 milionů tun potravin, což činí na obyvatele 180 kg za rok. S tím související náklady se pak odhadují na 143 miliard eur. Pokud by v roce 2050 dosáhl počet světové populace 9,6 miliard, lidstvo by pro své přežití potřebovalo tři planety Země. Jako spotřebitelé máme největší podíl na vzniku potravinového odpadu. Bylo zjištěno, že průměrná česká čtyřčlenná domácnost „vyplýtvá“ v přepočtu 4 000 Kč. Jinak řečeno tuto sumu vyhodíme do koše.
Kde a kterými potravinami nejvíce plýtváme?
Potravinami plýtváme během celého potravinového řetězce, a to od úrovně primární výroby, přes sklizeň, posklizňovou manipulaci, uskladnění potravin, jejich zpracování, distribuci, manipulaci v maloobchodech, velkoobchodech až u samotného spotřebitele. Nejvíce plýtváme pečivem, poté ovocem a zeleninou, hotovými pokrmy, mléčnými výrobky a masem.
Proč je důležité porozumět základním pojmům?
Porozumět základním pojmům v problematice plýtvání potravinami je pro nás velmi důležité a klíčové. Pro pojmy plýtvání potravinami (food wastage), potravinové ztráty (food loss) a potravinový odpad (food waste) neexistuje totiž žádná jednotná definice. Každá země má své vlastní definice a jejich vzájemné sjednocení a pochopení by mohlo výrazně přispět ke snížení vzniku potravinového odpadu a potravinových ztrát. Pro lepší pochopení pojmu plýtvání potravinami byly v dokumentu Global food Losses and Food Waste definovány dva podpojmy – potravinové ztráty (food losses) a potravinový odpad (food waste). Za potravinové ztráty se označují ztráty vznikající při výrobě, sklizni, po sklizni a při fázích zpracování. Jako potravinový odpad (food waste) se označují ztráty, ke kterým dochází v pozdějších fázích potravinového řetězce, obvykle (ale ne výhradně) v sektoru maloobchodu a spotřeby.
Rozvinuté versus rozvojové země, kdo plýtvá víc?
Bylo zjištěno, že nejvíce se vyplýtvá v rozvinutých zemích, kde převládá vznik potravinového odpadu nad potravinovými ztrátami. Množství potravinového odpadu v těchto zemích se pohybuje mezi 95–115 kg. Důvodem je špatná koordinace mezi jednotlivými subjekty (například distributory a obchodními řetězci). V zemích rozvojových činí množství vyplýtvaných potravina na obyvatele výrazně méně, a to 6–11 kg. Převládá zde vznik potravinových ztrát a příčinou je špatná infrastruktura, špatný dopravní průmysl a obalový průmysl.
Ovlivní plýtvání potravinami naše životní prostředí?
Plýtvání potravinami má značný dopad na životní prostředí. Zanechává velkou uhlíkovou stopu (uhlíková stopa je celkové množství skleníkových plynů, které vydává po celou dobu své existence). Je tím větší, čím později v potravinovém řetězci dochází ke ztrátě potraviny či pokrmu. Například jedno jediné rajče, které rozmáčkneme na zahradě ve fázi sklizně, zanechá menší uhlíkovou stopu než rajčatový protlak, který doma vyhodíme, protože se zkazil, neboť jsme jej nestihli spotřebovat. Je to dáno tím, že než se stane z rajčete rajčatový protlak, musí projít všemi fázemi zmiňovaného potravinového řetězce, s čímž je spojena další vykonaná práce a energie, kdy dochází ke vzniku skleníkových plynů, které se hromadí.
Jak mohu přispět ke snížení potravinového odpadu?
Jako spotřebitelé máme největší podíl na vzniku potravinového odpadu. Abychom mohli učinit příslušná opatření, která povedou k jeho snížení, musíme znát také příčiny jeho vzniku. Na vzniku potravinového odpadu se podílíme zejména nedostatečně naplánovaným nákupem a nakoupením nadměrného množství potravin při propagačních akcích v obchodech (např. 3+1 zdarma), které následně nezkonzumujeme. Stává se nám, že uvaříme velké množství pokrmu, který nezvládneme zkonzumovat a vyhodíme ho. Další závažnou příčinou je, že dostatečně nerozumíme významu „data minimální trvanlivosti“ a “data použitelnosti” na potravinách, což vede k tomu, že vyhodíme potraviny ještě bezpečné ke konzumaci. Přispět ke snížení můžeme tím, že si začneme plánovat, co budeme jíst a kdy to budeme vařit, podle toho také nakoupíme. Budeme si psát nákupní seznam, naučíme se potraviny správně skladovat, zchlazovat, zamrazovat a rozmrazovat. Naučíme se také odhadovat počet porcí, které budeme konzumovat. Tímto můžeme šetřit nejen životní prostředí, ale také vlastní kapsu.
Lucie Štrublová (Luc)
Zdroj:
Food Wastage Footprint & Climate Change. UN CC:Learn [online]. [vid. 2017-04-24]. Dostupné z: http://www.uncclearn.org/learning-resources/library/10458
GUSTAVSSON, Jenny, Christel CEDERBERG a Ulf SONESSON. Global food losses and food waste: extent, causes and prevention ; study conducted for the International Congress Save Food! at Interpack 2011, [16 - 17 May], Düsseldorf, Germany. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2011. ISBN 978-92-5-107205-9.
Food Waste - European Commission [online]. [vid. 2017-03-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/food/safety/food_waste_en
Stop food waste - European Commission [online]. [vid. 2017-04-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/food/safety/food_waste/stop_en
Good practices in food waste prevention and reduction - European Commission [online]. [vid. 2017-04-28]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/food/safety/food_waste/good_practices/food_waste_measurement_en
VÍTŮ, Kateřina. Pohled nutričního specialisty na plýtvání potravinami [online]. Brno, 2013 [cit. 2017-10-29]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/324083/lf_m/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Zuzana Derflerová Brázdová.