V poslední době si stále více lidí uvědomuje důležitost své výživy. Výživa totiž patří mezi základní ovlivnitelné faktory životního stylu, které mají obrovský vliv na zdraví. Z toho vyplývá, že kvalitní výživa je potřebná nejen v době těhotenství, ale i následně v dětském věku, dospělosti i stáří.
Mnoho lidí má pocit, že jejich současná strava není pro zachování dobrého zdraví zcela optimální, a tak se snaží svoji výživu vylepšit různými doplňky stravy. Podobný trend lze vysledovat i v případě dětí. Výzkumy v této oblasti ukazují, že alespoň jeden doplněk stravy užívá 25-50 % dětské populace (záleží na věkové skupině). Je tento přístup k výživě dětí správný, nebo doplňky stravy mnohdy slouží jako kompenzace nevhodné dětské stravy ze strany rodičů?
Odborníci na dětskou výživu se shodují v tom, že pokud u dítěte probíhá normální vývoj, prakticky není třeba užívat jakékoliv doplňky stravy. Klíčem k normálnímu vývoji a zdraví dítěte je vyvážený a především pestrý jídelníček, navíc jsou v současné době některé, dětmi oblíbené potraviny často obohacovány o určité důležité vitaminy a minerální látky. Vzpomeňme např. snídaňové cereálie, některé sladkosti nebo ovocné šťávy.
Za jeden z mála opravdu doporučení hodných doplňků stravy jak pro dospělé, tak děti, je považován vitamin D. Hlavním důvodem je to, že podstatná část populace má nedostatek tohoto vitaminu, který nemusí být snadno rozpoznatelný. Ukazuje se však, že vitamin D má velký vliv na mnoho procesů v našem organismu od správného růstu kostí, vývoje mozku, správně fungující imunitu až po spojitost s nádorovými a autoimunitními onemocněními.
Obrovský význam má pravidelný doplňkový příjem vitaminu D v kojeneckém věku. Důvodem je jeho nízký obsah v mateřském mléce, který nedokáže pokrýt potřeby dítěte. Navíc tak malé děti nejsou vystavovány slunečnímu záření, které umožňuje vlastní syntézu vitaminu D v kůži. Vitamin D je tedy doporučen podávat v průběhu prvního roku života, a to nezávisle na ročním období. Jinak se pro průměrné zdravé dítě další příjem vitaminů a minerálních látek z doplňků stravy jeví jako zbytečný a v některých případech by mohl být až nebezpečný (nadměrné dávky některých stopových prvků nebo vitaminů rozpustných v tucích, nesprávná kombinace minerálních látek). Jak už to ale bývá, ve výživě není nic černobílé, a tak ani náš vztah k doplňkům stravy by neměl být zcela odmítavý.
Typickým příkladem mohou být různá chronická onemocnění nebo období rekonvalescence, kdy narůstá potřeba adekvátního příjmu spektra vitaminů, minerálních látek (vápník, železo), stopových prvků (zinek, selen), bílkovin, nebo esenciálních mastných kyselin.
Další situací, u které by užívání doplňků stravy mělo své opodstatnění, by mohlo být vylučování některých skupin potravin ze stravy. Jako modelový příklad by mohly posloužit různé potravinové nesnášenlivosti či těžké alergie na více druhů potravin nebo alternativní způsob stravování (vegetariánství, veganství). Spíše než na doplňky stravy bychom se ale měli v tomto případě zaměřit na příjem takových potravin, které by nekonzumované potraviny adekvátně nahrazovaly. S těmito úpravami jídelníčku, případně s výběrem vhodného doplňku stravy by vám měl pomoci nutriční terapeut.
Posledním příkladem, u kterého by se dalo uvažovat o užívání doplňků stravy, jsou dětští sportovci. Přirozený růst a vývoj dětí spolu s náročnou pohybovou aktivitu může klást na dětský organismus vysoké požadavky, tudíž doplnění některých živin (vitaminy, minerální látky, bílkoviny) prostřednictvím doplňku stravy se může jevit jako elegantní řešení. Opět by ale těmto mladým sportovcům mělo být zdůrazňováno, že kvalitní strava by měla být na prvním místě a doplňky stravy slouží pouze k jejímu doplnění. Ve spojitosti s touto problematikou nelze nezmínit časté nadužívání doplňků stravy příslušníky mužského pohlaví v silových sportech a z toho vyplývající rizika.
Jak by se problematika doplňků stravy u dětí dala jednoduše na závěr shrnout?
Rodiče dětí by měli usilovat o to, aby dítě získalo správné výživové zvyklosti a vědomí toho, že žádná zázračná pilulka nenapraví jejich jídelníček. Trochu jiný přístup by mohli rodiče uplatnit u dětí chronicky nemocných nebo u mladých sportovců, kde vhodně zvolený doplněk stravy může přispět k adekvátnímu zásobení požadovanými nutrienty. V takovém případě by měl být vybrán doplněk stravy speciálně určený pro dětský věk a v případě nejasností je vhodné poradit se s lékařem nebo nutričním terapeutem. Zvláštní pozornost při užívání doplňků stravy by měla být uplatňována tehdy, když dítě užívá léky. Současné užívání doplňků stravy a léků by mělo být konzultováno s farmaceutem z důvodu možných interakcí.
Petr Loskot (PeLo)
Zdroj:
Evans MW, Ndetan H, Perko M, Williams R, Walker C. Dietary supplement use by children and adolescents in the United States to enhance sport performance: results of the National Health Interview Survey. J Prim Prev. 2012;33(1):3-12. doi:10.1007/s10935-012-0261-4.
Bailey RL, Gahche JJ, Lentino CV, et al. Dietary Supplement Use in the United States, 2003–2006. J Nutr. 2011;141(2):261-266. doi:10.3945/jn.110.133025.
Ball SD, Kertesz D, Moyer-Mileur LJ. Dietary supplement use is prevalent among children with a chronic illness. J Am Diet Assoc. 2005;105(1):78-84. doi:10.1016/j.jada.2004.10.008.
Aranow C. Vitamin D and the Immune System. J Investig Med Off Publ Am Fed Clin Res. 2011;59(6):881-886. doi:10.231/JIM.0b013e31821b8755.
Urashima M, Segawa T, Okazaki M, Kurihara M, Wada Y, Ida H. Randomized trial of vitamin D supplementation to prevent seasonal influenza A in schoolchildren. Am J Clin Nutr. 2010;91(5):1255-1260. doi:10.3945/ajcn.2009.29094.