V oblasti výživy se občas setkáváme s tzv. nutričními paradoxy. Slovo paradox pochází z řeckého paradoxos, což lze přeložit jako nepodobný, protismyslný, neočekávaný. Nutričním paradoxem rozumíme stav, je-li skutečnost v rozporu s již přijatým tvrzením o výživě. Většina známých nutričních paradoxů se týká paradoxního, ať už nízkého či vysokého, výskytu kardiovaskulárních nemocí v souvislosti s odlišnými stravovacími zvyklostmi v různých zemích.
Tyto paradoxy jsou pak většinou pojmenovány podle zemí, kde se vyskytují. Nejznámější je paradox francouzský, ale existuje i paradox japonský, alpský, albánský, indický, izraelský, španělský, americký či masajský.
Francouzský paradox
Francouzský paradox je nejstarším příkladem zjevného kontrastu mezi stravou bohatou na nasycené mastné kyseliny a nízkou úmrtností na kardiovaskulární onemocnění. Francouzi se v gastronomii doslova vyžívají, jídlo je pro ně důležitou součástí života, přesto ale nejsou ve většině případů obézní. A to i přesto, že mají ve zvyku jíst spíše k večeru, kdy je jídlo vnímáno jako prohřešek. Francouzská strava je typická vysokou konzumací živočišných tuků (tučné sýry, máslo, vepřové maso), avšak počty úmrtí na kardiovaskulární nemoci jsou nejnižší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi, USA, Kanadou nebo Austrálií. Pojem francouzský paradox jako první zavedl v roce 1987 J.L. Richard. Od té doby se jeho vysvětlením zabývalo mnoho odborníků. Jednoznačný závěr však dosud není znám, je popsáno více možných vysvětlení.
V závěrech některých studií je kardioprotektivní účinek přisuzován pravidelné konzumaci vína během jídla v maximálním množství 2 skleniček za den. Víno je bohatým zdrojem flavonoidů (látek ze skupiny polyfenolů) a taninů, které vykazují antioxidační účinky. Vlastní účinek alkoholu se vysvětluje jednak zvýšením frakce HDL-cholesterolu (tzv. dobrého cholesterolu), vlivem na srážlivost krve nebo potlačením tvorby konečných produktů glykace.
Vědci uvádějí, že možným vysvětlením francouzského paradoxu je právě správná frekvence a míra konzumace alkoholu. Na rozdíl od umírněné konzumace vína francouzskou populací během jídla je pro řadu zemí typický výskyt jednorázové konzumace velkého množství alkoholu, tzv. „binge drinking“. Studie věnovaná „binge drinking“, provedená v Belfastu a ve Francii, upozorňuje na nebezpečí jednorázové konzumace množství alkoholu, které rozpočteno na týden sice nepřekračuje limity střídmé konzumace alkoholu pro celý týden, ale je nebezpečnější než střídmé každodenní pití. Navzdory všem provedeným studiím někteří vědci argumentují, že neexistuje vědecký konsenzus o protektivním účinku jakéhokoliv alkoholického nápoje na kardiovaskulární onemocnění. Francouzský paradox je třeba ještě prokázat. Uskutečnění velké randomizované studie, jako jediného prostředku k získání důkazů o existenci francouzského paradoxu - a tedy pozitivního vlivu konzumace alkoholu, je považováno za příliš neetické.
Mnoho autorů přisuzuje existenci francouzského paradoxu také příznivým účinkům středomořského způsobu stravování. Základ středomořské stravy tvoří ovoce a zelenina, celozrnné obiloviny a luštěniny, skořápkové ovoce, tučné ryby a hojná konzumace olivového oleje. Pro olivový olej je charakteristický vysoký podíl mononenasycených mastných kyselin a obsah antioxidantů (vitamin E, skvalen, polyfenoly). Středomořská strava je dále typická šetrnou kulinární úpravou pokrmů, využíváním místních, sezónních a čerstvých potravin, obyvatelé středomoří mají pozitivní vztah k jídlu, stravovacím rituálům se dostatečně věnují, při jídle nespěchají, nepřejídají se a vedou aktivní způsob života.
Mgr. Jana Spáčilová
Zdroj
RICHARD, J. L. Coronary risk factors. The French paradox. Arch Mal Coeur Vaiss, 1987, Vol. 80, p. 17-21.
EVANS, A. E., RUIDAVETS, J. B., McCRUM E. E., et al. Autres pays, autres coeurs? Dietary patterns, risk factors and ischaemic heart disease in Belfast and Toulouse. QJM, 1995, Vol. 88, No. 7, p. 469-477.
FERRIÉRES, J. The French paradox: lessons for other countries. Heart, 2004, Vol. 90, No. 107-111.
PARODI, P. W. The French paradox unmasked: The role of folate, Medical Hypotheses, 1997, Vol. 49, No. 4, p. 313-318.
MUKAMAL, K. J., et al. Roles of drinking pattern and type of alcohol consumed in coronary heart disease in men. N Engl J Med, 2003, Vol. 348, No. 2, p. 109-118.
LIPPI G. et al. Moderate Red Wine Consumption and Cardiovascular Disease Risk: Beyond the "French Paradox“, Seminars in thrombosis and hemostasis, 2010, vol. 36, No. 1,p.59-70