Albánský paradox - Albánie je nejchudší zemí v Evropě. Střední délka života při narození je zde však překvapivě vysoká - v roce 2014 byla 76,4 let u mužů, 80,3 let u žen. Pro srovnání, v České republice byla ve stejném roce střední délka života 75,8 let u mužů a 82 let u žen. Chudoba a zaostalost zdravotnického systému zřejmě nejsou rozhodující pro délku života, přestože sociální, dlouhodobé a významné strádání v oblasti základních lidských potřeb je jedním z rizikových faktorů pro vznik srdečních chorob. Vysvětlením tohoto paradoxu je složení albánské stravy.
Projevuje se zde prospěšnost středomořského způsobu stravování – vysoká konzumace ovoce a zeleniny, luštěnin, naopak nízká konzumace masa a mléka. Celkově je strava Albánců nízkoenergetická. Úmrtnost v Albánii dokonce koreluje regionálně s produkcí oliv – nejnižší je na jihozápadě, kde je produkována a konzumována většina olivového oleje a strava je typicky středomořská, zatímco v hornaté severovýchodní části Albánie, kde převládá strava živočišného původu, je úmrtnost téměř dvojnásobně vyšší.
Alpský paradox - V souvislosti s alpským paradoxem se hovoří zejména o Švýcarsku, pro něhož je typická vysoká spotřeba tučných sýrů. V roce 2009 byla průměrná spotřeba 21,41 kg/osobu, což je téměř 2x více než České republice. Paradoxem je však to, že mortalita na kardiovaskulární nemoci je zde, stejně jako v zemích, kde se alpské sýry hojně konzumují, nízká. Na rozdíl od francouzského a albánského paradoxu se zde nemůže brát v úvahu protektivní vliv olivového oleje a červeného vína, významných složek středomořské stravy. Mléko a mléčné výrobky z mléka krav pasoucích se na alpských pastvinách má příznivější profil mastných kyselin než všechny ostatní typy sýrů – obsahuje méně nasycených mastných kyselin, je bohatší na kardioprotektivní omega-3 mastné kyseliny (obsah je téměř srovnatelný s tukem mořských ryb) a poměr omega-6:omega-3 je nižší. Právě spektrum mastných kyselin může být vysvětlením tohoto paradoxu.
Japonský paradox - Po druhé světové válce byli Japonci ovlivněni modelem amerického stravování a došlo k navýšení konzumace masa a živočišných tuků. Hladina cholesterolu v krvi, krevní tlak a výskyt diabetu 2. typu je u Japonců srovnatelný s americkou populací, avšak počet úmrtí na kardiovaskulární nemoci v Japonsku paradoxně poklesl. Japonsko je obklopeno mořem ze všech stran a mořské ryby a mořské plody bohaté na omega-3 mastné kyseliny jsou stále typickou součástí jejich stravy. Strava bohatá na tyto mastné kyseliny může tedy vysvětlovat japonský paradox.
Izraelský paradox - Strava izraelských Židů je celkově chudá na tuky, zvláště nasycené mastné kyseliny. Větší část přijímaných tuků tvoří rostlinné tuky. Uvádí se, že izraelští Židé mají ve stravě velmi příznivý poměr polynenasycených mastných kyselin a nasycených mastných kyselin. Nicméně navzdory tomuto má Izrael paradoxně vysoký výskyt srdečněcévních onemocnění, hypertenze, diabetu 2. typu a obezity. Na základě studií se lze domnívat, že za tímto paradoxem stojí nadprůměrný příjem omega-6 PUFA ze slunečnicového, kukuřičného a sójového oleje, stejně jako nevhodný poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin v některých druzích konzumovaných olejů. U nežidovských obyvatel Izraele je popisován téměř poloviční výskyt srdečních chorob než u populace židovské. Nežidovští Izraelci dávají přednost olivovému oleji, který je ne omega-6 mastné kyseliny chudý.
Indický paradox
V roce 1967 zjistil indický lékař zajímavý závěr své studie. V Madrasu na jihu Indie se populace vlivem náboženství stravovala převážně vegetariánsky, s významným zastoupením rýže. Hlavním zdrojem tuků ve stravě byl arašídový olej, který je bohatý na nenasycené mastné kyseliny. Naopak náboženství na severu Indie poblíž Udaipur dovoluje lidem jíst maso, příjem tuků byl téměř plně hrazen živočišnými zdroji bohatými na nasycené mastné kyseliny. Dalo se tedy předpokládat, že u vegetariánů je výskyt srdečněcévních onemocnění nižší. Opak byl ale pravdou. Dle studie umírali obyvatelé jižní části na infarkt myokardu několikanásobně častěji. O 20 let později bylo v odborném lékařském časopisu Lancet publikováno, že v severní části Indie stoupla úmrtnost na srdeční infarkt. Po 2. polovině 20. století totiž postupně docházelo k tzv. ozdravění výživy, místo tradičního přepuštěného másla ghee (bohatého na nasycené mastné kyseliny) se více začaly používat margaríny a rafinované rostlinné oleje. Vědci ale opakovaně zjistili, že strava s nižším obsahem nasycených mastných kyselin výskytu kardiovaskulárních onemocnění u obyvatel severní Indie nezabraňuje.
Masajský paradox - Paradox východní Afriky neboli masajský paradox odkazuje na masajské kmeny žijící v Keni. Základem stravy tradičních Masajů je plnotučné mléko a tučné maso, důležitou součástí je krev z dobytka, která v období sucha přispívá také k pitnému režimu, ba dokonce je jeho základem. Strava Masajů je velmi bohatá na tuky živočišného původu, jejichž zvýšená konzumace je považována za rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Průměrný energetický příjem z tuků se pohybuje kolem 66 %. Paradoxem je, že hladina cholesterolu v krvi Masajů je velmi nízká, popisuje se jako až extrémně nízká. Pitvy zemřelých jedinců kmene prokázaly téměř nulový výskyt arteriálních plaků. Studie zabývající se vysvětlením tohoto paradoxu poukazují na pozitivní vliv nižší expozice stresu a velmi vysoké intenzity fyzické aktivity, díky které nedochází k rozvoji aterosklerózy i přes příjem stravy bohaté na nasycené mastné kyseliny.
Americký paradox - O americkém paradoxu můžeme mluvit v souvislosti s prosazováním konzumace nízko- energetických a nízkotučných potravin. Podle analýzy trendů ve spotřebě tuku a energie došlo k paradoxnímu zvýšení výskytu obezity. Podíl obyvatel konzumujících nízkoenergetické produkty se zvýšil z 19 % v roce 1978 na 76 % v roce 1991. Tím sice došlo k pozitivnímu snížení příjmu tuků a celkového denního energetického příjmu, nikoliv ke snížení výskytu obezity. Důležitou roli zde ovšem sehrála snížená fyzická aktivita spojená s dysbalancí mezi energetickým příjmem a výdejem.
Statistiky v USA však potvrdily další překvapující skutečnost. Přesto, že obezita je prokazatelně jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, se počet úmrtí na tato onemocnění snížil. National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES, Průzkum národního zdraví a výživy) ukázal během posledních 40 let pokles výskytu rizikových faktorů kardiovaskulárních, s výjimkou diabetu. Jak je možné, že v USA vedle rychlého nárůstu obezity klesala nemocnost a úmrtnost na kardiovaskulární choroby a průměrná délka života se zvýšila za posledních 20 let téměř o 5 let? Hlavními důvody zlepšení je rostoucí užívání léčiv na zvýšenou hladinu cholesterolu a zvýšený krevní tlak. Paradoxně nejpozoruhodnější snížení hladiny cholesterolu, vysokého tlaku krve a kouření bylo pozorováno u jedinců s nadváhou a obezitou. Tento paradox tedy vysvětluje důsledná zdravotní péče o pacienty s nadváhou a obezitou.
Mgr. Jana Spáčilová
Zdroj
HAUSWIRTH, C. B., SCHEEDER, M. R., BEER, J. H. High omega-3 Fatty Acid Content in Alpine Cheese: The Basis for an Alpine Paradox. Circulation, 2004, Vol. 109, No. 1, p. 103-107.
YAM, D., ELIRAZ, A., BERRY, E. M. Diet and disease – the Israeli paradox: possible dangers of a high omega-6 polyunsaturated fatty acid diet. Isr J Med Sci, 1996, Vol. 32, No. 11, p. 1134-1143.
YAMAGISHI, K., ISO, H., DATE, C. et al. Japan Collaborative Cohort Study for Evaluation of Cancer Risk Study Group. Fish, omega-3 polyunsaturated fatty acids, and mortality from cardiovascular diseases in a nationwide community-based cohort of Japanese men and women the JACC (Japan Collaborative Cohort Study for Evaluation of Cancer Risk) Study. J Am Coll Cardiol, 2008, Vol. 52, No. 12, p. 988-996.
SINGH, R. B., NIAZ, M. A., GHOSH, S., et al. Low Fat Intake and Coronary Artery Disease in a Population with Higher Prevalence of Coronary Artery Disease: The Indian Paradox. J Am Coll Nutr, 1998, Vol. 17, p. 342-350.
MANN, G. V., SPOERRY, A., GRAY, M. et al. Atherosclerosis in the Masai. Am J Epidemiol, 1972, Vol. 95, No. 1, p. 26-37.