Dnešní doba je typická tím, že poměrně velká část populace se z nejrůznějších důvodů vyhýbá určité skupině potravin nebo konkrétní makroživině, i když pro to nemá žádný pádný důvod. Za aktuálně největší spor mezi odborníky na výživu můžeme považovat polemiku o zdravotních dopadech nízkotukového (low-fat) a nízkosacharidového (low-carb) stravování.
Jak lze definovat dietu s nízkým obsahem tuků? Zřejmě nás nepřekvapí, že podobně jako u nízkosacharidové diety ani na tuto otázku není jednoznačná odpověď.
- Podle některých odborníků by se dalo nízkotukové stravování definovat příjmem energie z tuků do 20 % z celkového energetického příjmu.
- Jiní odborníci vidí jako nízkotukové stravování příjem energie z tuků spíše do 30 % z celkového příjmu energie.
- Nejvolnější definice nízkotukového (vysokosacharidového) stravování je ta, podle které je každá dieta spíše nízkotuková tehdy, když příjem energie ze sacharidů převyšuje příjem energie z tuků.
V praxi je tak tento způsob stravování založen zejména na konzumaci sacharidových potravin a pokrmů. Jsou to právě sacharidy, z nichž člověk čerpá největší podíl energie, který se pohybuje typicky kolem 50 % a výše celkového příjmu energie, což odpovídá naší běžné středoevropské stravě. Na druhou stranu je však nutné říci, že takto vysoký příjem energie ze sacharidů není nutností a do jisté míry je dán kulturními zvyklostmi ve stravování dané oblasti. Zastánci nízkosacharidové stravy však tento vyšší příjem sacharidů ve stravě odsuzují. Při správně sestaveném jídelníčku ale neexistuje žádný významný důvod, proč stravu založenou na sacharidech jako hlavním zdroji energie dále nepreferovat.
Potraviny, z nichž bychom měli čerpat sacharidy především, jsou celozrnné obiloviny, zelenina
a ovoce, tedy co nejméně průmyslově zpracované potraviny. Vyhýbat bychom se naopak měli vysoce zpracovaným potravinám, které často obsahují nejenom velké množství rafinovaných sacharidů, které málo zasytí, ale i tuku s nepříznivým složením mastných kyselin.
Příjem bílkovin je ideální pokrýt z pestré palety živočišných zdrojů jako libové maso, vejce
a mléčné výrobky vhodně doplněné o rostlinné zdroje jako např. luštěniny nebo pseudoobiloviny.
Ani na příjem tuků bychom však v žádném případě neměli zapomínat. V dnešní době se doporučuje poněkud omezovat živočišné tuky a tuky exotických palem (kokosový, palmový) s vysokým zastoupením nasycených mastných kyselin, jejichž příjem by měl poskytovat do 10 % celkového příjmu energie. Při příjmu tuků do 30 % celkového energetického příjmu tak ale pořád tvoří zhruba jednu třetinu. Přednost bychom měli dávat rostlinným olejům a preferovat olivový a řepkový olej
a do jídelníčku zahrnout i ořechy a semena. V rámci pokrytí celého spektra zdravých tuků by se na našem talíři měla 2x týdně objevit tučná mořská ryba poskytující n-3 mastné kyseliny.
Většina odborníků se shoduje na tom, že příjem energie z tuků by neměl klesnout pod 20 % celkového příjmu energie. Za takových okolností by mohlo být zhoršeno vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích nebo by mohl být nedostatečný příjem esenciálních mastných kyselin, které si náš organismus neumí vytvořit sám. Vysoký příjem sacharidů by mohl přispívat ke zvyšování hladiny triacylglycerolů v krvi, které jsou rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních chorob.
Co z toho vyplývá pro naše stravování? Žádné extrémy ve výživě nejsou vhodné, neboť mohou negativně ovlivnit naše zdraví, proto ani strava s příliš nízkým zastoupením tuků není to pravé. Většina výživových doporučení uvádí, že ideální je z tuků přijímat 20 – 35 % celkového příjmu energie.
Literatura:
U.S. Department of Health and Human Services and U.S. Department of Agriculture. 2015–2020 Dietary Guidelines for Americans. 8th Edition. December 2015. Available from: https://health.gov/dietaryguidelines/2015/guidelines/.
Mansoor, N., Vinknes, K.J., Veierød, M.B. & Retterstøl, K. (2016) Effects of low-carbohydrate diets v. low-fat diets on body weight and cardiovascular risk factors: a meta-analysis of randomised controlled trials. The British Journal of Nutrition. [Online] 115 (3), 466–479. Available from: doi:10.1017/S0007114515004699.
Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky – Společnost pro výživu. [Online]. Available from: http://www.vyzivaspol.cz/vyzivova-doporuceni-pro-obyvatelstvo-ceske-republiky/ [Accessed: 18 November 2018b].
PeLo
Petr Loskot