langustaStředozemní strava odkazuje na tradiční způsob stravování před zhruba 60 lety, který byl typický pro země obklopující Středozemní moře, např. Řecko, Itálii a Španělsko. Tento způsob stravování byl založený na konzumaci čerstvých, sezónních a regionálních potravin především rostlinného původu. Středozemní stravu nelze vnímat jako „dietu“ v pravém slova smyslu, jedná se spíše o určitý životní styl a stravovací zvyklosti založené na konzumaci určitých skupin potravin, přičemž mohou existovat různé regionálně-kulturní rozdíly.

Pro středozemní způsob stravování je charakteristická konzumace potravin především z rostlinných zdrojů zastoupených čerstvou zeleninou, ovocem a skořápkovými plody (ořechy), celozrnnými obilovinami, luštěninami a tradičně pak olivovým olejem. Z živočišných zdrojů je dále významná hojná konzumace ryb. V menší míře je naopak zastoupena konzumace masa vč. drůbeže a mléčných výrobků, z nich pak hlavně jogurty a sýry. Minimálně jsou konzumovány vysoce zpracované potraviny (masné výrobky, sladkosti). Důležitou součástí středozemní stravy je přiměřená konzumace vína, přičemž je potřeba zdůraznit, že víno je v těchto regionech doplňkem k pokrmu. Zvláštní pozornost je věnována sociálnímu a kulturnímu aspektu středozemního stravování, kdy je strava vychutnávána v poklidu a v rodinném kruhu či s přáteli. K tradičnímu životnímu stylu středozemní populace také neodmyslitelně patřila pravidelná pohybová aktivita.

Co říkají vědecké studie o středozemní stravě?

Na rozdíl od celé řady nejrůznějších krátkodobě populárních způsobů stravování („diet“), jsou příznivé výsledky středozemní stravy na zdraví populace jasně dokumentovány množstvím vědeckých studií, což ve svých prohlášeních uvádí i mnohé respektované odborné společnosti, jako např. Světová zdravotnická organizace (SZO). SZO uvádí, že středozemní způsob stravování je efektivní způsob stravování v prevenci a kontrole neinfekčních onemocnění hromadného výskytu, které jsou v současnosti celosvětově hlavní příčinou vedoucí k předčasným úmrtím (< 65 let). Současné studie velmi silně podporují vliv středozemního způsobu stravování v prevenci a zvládnutí nemocí, které jsou do velké míry ovlivnitelné výživou. Středozemní strava je také považována za jeden z nejsnadnějších způsobů stravování udržitelných přirozeně i v dlouhodobém měřítku, protože je poměrně přizpůsobivá a potraviny charakteristické pro středozemní oblasti jsou v současnosti velmi snadno dostupné.

Od první rozsáhlé průkopnické studie prof. Ancela Keyse nazvané Studie sedmi zemí (1958-1983) uplynulo již mnoho let. V této studii byl poprvé pozorován příznivý efekt středozemní stravy na kardiovaskulární a jiné zdravotní ukazatele, což mnohé další studie od té doby nadále potvrzují. Pokud se kdy vyskytla kritika a zpochybňování výsledků této dnes historicky významné studie, jednalo se často o nepravdivé a neodborně interpretované informace šířené skrze nejrůznější média.

Hlavní pozitivní účinky středozemní stravy, při jejím dlouhodobém dodržování, jsou spojovány se snížením celkové úmrtnosti (z různých příčin) a nemocnosti v populaci. Příznivý vliv byl pozorován konkrétně ve spojitosti s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, nádorových onemocnění, neuropsychických onemocnění týkajících se poznávacích funkcí, dále s nižším rizikem metabolického syndromu, obezity a diabetu 2. typu.

K otestování, jak dalece se vaše strava blíží charakteru středozemní stravy, slouží například test KIDMED. Test je primárně určený pro děti a dospívající mládež, ale vyzkoušet si jej může i dospělý.

Zakroužkujte pouze kladné tvrzení v kolonce „Skóre“ (+1), záporné tvrzení nekroužkujte. Na závěr všechny zakroužkované body sečtěte.

Tvrzení

Skóre

1.       Každý den konzumuji ovoce nebo ovocný džus

+1

2.       Každý den mám i druhou porci ovoce

+1

3.       Každý den konzumuji čerstvou nebo vařenou zeleninu

+1

4.       Každý den mám i druhou porci čerstvé nebo vařené zeleniny

+1

5.       Pravidelně konzumuji ryby (nejméně 2-3x/týden)

+1

6.       Navštěvuji rychlá občerstvení (fast food) 1x/týdně nebo častěji

-1

7.       Mám rád luštěniny a konzumuji je 1x/týdně nebo častěji

+1

8.       Konzumuji těstoviny nebo rýži téměř každý den (5x/týdně nebo častěji)

+1

9.       Na snídani konzumuji pravidelně obiloviny (chleba, vločky atd.)

+1

10.   Konzumuji pravidelně ořechy (nejméně 2-3x/týden)

+1

11.   Doma používám olivový olej

+1

12.   Nesnídám

-1

13.   Na snídani konzumuji pravidelně mléčné produkty (jogurt, mléko, atd.)

+1

14.   Na snídani konzumuji kupované jemné (sladké) pečivo

-1

15.   Konzumuji 2 jogurty a/nebo sýr (40 g) denně

+1

16.   Konzumuji sladkosti několikrát za den

-1

Součet

 

Vyhodnocení:

  • > 8-12 bodů – optimální; strava vykazuje mnoho prvků středozemního stravování
  • 4-7 bodů – způsob stravování by bylo vhodné upravit, aby více odpovídal středozemnímu charakteru stravování
  • ≤ 3 bodů – způsob stravování vykazuje prvky nízké kvality vzdálené středozemnímu charakteru stravování

(ZLAKA)

Literatura:

  1. Cabrera SG, Fernández NH, Hernández CR et al. (2015) KIDMED test; prevalence of low adherence to the Mediterranean Diet in children and young; a systematic review. Nutr Hosp 32, 2390-2399.
  2. Menotti A, Puddu PE (2018) Can we still learn from the Seven Countries Study? Curr Opin Lipidol 28, 313-317.
  3. Robson D (2014) Positive effects of the Mediterranean diet on the prevention and management of cardiovascular disease: A literature review. JATMS 20, 200-205.
  4. EUFIC (2018) The Mediterranean diet. https://www.eufic.org/en/healthy-living/article/the-mediterranean-diet .
  5. The Seven Countries Study. https://www.sevencountriesstudy.com.