Stejně jako je pro oblast jižní Evropy typický středozemní způsob stravování, tak i v Evropě severní můžeme pozorovat tzv. severský způsob stravování, odborně označený jako Nordic diet (ND). Zásady ND vychází z konzumace tradičních, dostupných a běžně konzumovaných potravin v severských zemích jako je Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko a Island.
ND ve svých doporučeních zdůrazňuje konzumaci čerstvých, lokálních a sezónních potravin se zaměřením na potraviny obecně považované za zdraví prospěšné. Důležitým principem je zároveň podpora udržitelnosti krajiny, ekologické hledisko a zamezení plýtvání potravinami. Strava by měla být složená převážně z rostlinných potravin a naopak by měla být kromě ryb omezena konzumace potravin živočišného původu.
Základem stravy je dle potravinové pyramidy ND zelenina a ovoce. Ve skupině zeleniny je důraz kladen na výběr brukvovité zeleniny jako je zelí, kapusta, brokolice nebo květák, jejichž pěstování se daří v chladnějších podmínkách. Další doporučovanou zeleninou je špenát, fenykl, cibule, pórek, kořenová zelenina a také brambory (v úpravě vařené). Z ovoce je vyzdvihováno drobné bobulové ovoce, které je typickou součástí stravování v severských zemích. Jedná se především o borůvky, brusinky, maliny, ostružiny, jahody, moruše, rakytník, rybíz, jeřabiny apod. Ty jsou zdraví prospěšné díky bohatému obsahu látek, které působí jako antioxidanty. Stejně tak je doporučena konzumace jablek a hrušek. Významným zdrojem sacharidů ve stravě by měly být luštěniny a obiloviny (zejména v celozrnné variantě) a výrobky z nich jako jsou celozrnné těstoviny a celozrnné pečivo s nízkým obsahem soli. V potravinové pyramidě najdeme doporučení pravidelně konzumovat ořechy a olejnatá semena v množství alespoň 30 g/den a pro studenou i teplou kuchyni používat rostlinné oleje (zejména řepkový) místo živočišných tuků.
Z živočišných potravin je kladen důraz na pravidelnou konzumaci tučných ryb a mořských plodů alespoň ve 2-3 porcích za týden (ty jsou bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin s pozitivním vlivem na zdraví srdce a cév) a každodenní konzumaci nízkotučných mléčných výrobků a vajec. Naopak střídmá by měla být konzumace masa (doporučeným druhem je zejména drůbež, dále jiné druhy masa volně chovaných domácích zvířat, zvěřina a pro severské země typické maso sobí a losí), masných výrobků, tučných sýrů, živočišných tuků, sladkostí, slazených nápojů a alkoholu. Vůbec se nedoporučuje do stravy zařazovat polotovary a instantní pokrmy. K pití je vhodná voda z vodovodu, ovocné a zeleninové šťávy, neslazený čaj, káva. K dochucení pokrmů by namísto soli měly být používány houby, bylinky, řasy a různé jedlé druhy volně rostoucích rostlin (např. šrucha zelná, kopřiva, šťovík, ptačinec, merlík).
Z pohledu živin je ND ceněna zejména pro zvýšený příjem vlákniny, vitaminu C a jiných antioxidačně působících látek a tuků s nenasycenými mastnými kyselinami, naopak je ve stravě snížený příjem nasycených tuků, cholesterolu, soli a cukru. Díky tomu je severský způsobu stravování považován za zdraví prospěšný, což potvrzují i četné studie. Ty dokazují pozitivní vliv na zdraví srdce a cév, udržení tělesné hmotnosti a prevenci cukrovky 2. typu a některých nádorových onemocnění.
Většina principů ND je shodná s výživovými doporučeními pro obyvatelstvo České republiky, některé z nich jsou však pro severské země dost typické. Proto, pokud se chceme ND inspirovat, je třeba ji přizpůsobit našim podmínkám. Například losí nebo sobí maso se u nás velmi těžko shání, avšak lze ho nahradit jehněčím masem. Také dostupnost drobného bobulového ovoce není tak hojná, nicméně kromě čerstvých druhů je možné využít také mražené.
js - Jana Spáčilová
Literatura:
Food & Nutrition Research 2012, 56: 18189 - http://dx.doi.org/10.3402/fnr.v56i0.18189
Tidsskr Nor Legeforen nr. 10, 2017; 137: 721 – 7
Science of the Total Environment 574 (2017) 829–836
Food & Nutrition Research 2016, 60: 31017 - http://dx.doi.org/10.3402/fnr.v60.31017