Nootropika v anglosaské literatuře známá též jako „smart drugs“ jsou různorodou skupinou léčivých látek. Termín „nootropikum“ poprvé použil Corneliu E. Giurgea na přelomu let 1972/1973, název se skládá ze dvou řeckých slov: „Noos“ znamená myšlení a „tropein“ je v překladu směrovat. Giurgea tak označil látky, které aktivují především kognitivní funkce, jako jsou paměť a učení, a to zejména v situacích, kdy tyto funkce jsou porušeny. Ve své podstatě, tedy v jistém smyslu, zasahují do metabolismu neuronálních buněk centrálního nervového systému.
Velká část látek, kterým je připisován nootropní efekt, je přírodního původu. Doposud však neexistuje jednotný přístup v jejich rozdělení. Někteří autoři rozlišují nootropika klasická a látky zesilující mozkový metabolismus, jiní tyto dvě skupiny naopak slučují. U některých látek navíc přechází jejich nootropní účinek v účinek kognitivní. Nootropní účinek mohou také vykazovat extrakty z některých běžných rostlin – všehoj ženšenový (Panax schinseng), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), pupečník asijský (Centella asiatica)…
Mechanismus účinku
Nootropika nepůsobí přímo na uvolnění neurotransmiteru (nervových přenašečů), ale zlepšují zásobení mozku glukózou a kyslíkem a chrání mozkovou tkáň před neurotoxickými vlivy. Mimo to mají pozitivní vliv na syntézu proteinů a nukleových kyselin v neuronech (buňky nervové soustavy). V neurohormonálních membránách stimulují metabolismus fosfolipidů. U některých nootropik byl zjištěn také vliv na eliminaci volných kyslíkových radikálů způsobujících oxidační stres, protisrážlivý efekt a zvýšení plasticity červených krvinek. Tím dochází ke zlepšení průtoku krve mozkem. Jsou to látky metabolicky aktivní a je pro ně důležité, aby dobře pronikaly hematoencefalickou bariérou. Většina nootropik nemá bezprostřední efekt po jednorázovém podání. Působí po delší době užívání. Lze předpokládat, že při dlouhodobém užívání zlepšují mozkový metabolismus.
Užívání
Nejčastěji bývají užívána při akutních nebo subakutních stavech s poruchami paměti, vědomí a učení. Jsou doporučována při počínajícím poškozením mozku, které se projevuje poruchami paměti, zpomalením psychiky a kvalitativní změnou vědomí, tento stav je označován termínem „akutní organický psychosyndrom“. Může se jednat o stav vratný, ale v některých případech může přejít až do stavu demence. Příčinou akutního psychosyndromu mohou být traumata mozku, infekce, cévní mozková příhoda či intoxikace (alkohol, oxid uhelnatý). Do skupiny organického psychosyndromu je řazeno i delirium tremens.
Další indikací mohou být chronické poruchy kognitivních funkcí, jako je zpomalení psychiky či porucha paměti. V těchto případech bývají nootropika podávána poměrně často, ale jejich efekt, zejména u těžších demencí, bývá sporný. Mají spíše význam u pacientů s lehkými poruchami poznávání, nebo u tzv. benigní stařecké zapomnětlivosti, kdy dochází jen ke zpomalení psychiky bez rozvoje demence.
Nootropika bývají někdy podávána při poruchách pozornosti a paměti, ke kterým dochází v důsledku únavy a vyčerpání. Dále jsou podávána dětem s lehkou mozkovou dysfunkcí, pacientům s onemocněním mozku a je zkoušen také jejich účinek při chronickém únavovém syndromu. Nootropiky neboli kognitivními zesilovači jsou léčeni kupříkladu pacienti trpící Alzheimerovou chorobou, schizofrenií, hyperkinetickou poruchou (ADHD) či stařeckou demencí.
Léčba nootropiky
Nootropika jsou obvykle velmi dobře snášena, jejich účinnost je závislá na velikosti dávky a v praxi bývá častou chybou jejich nízké dávkování. Měla by se podávat alespoň 2 - 3 týdny po odeznění poruchy vědomí. Nežádoucí účinky nootropik nebývají časté a většinou nejsou závažné. Kromě individuální nesnášenlivosti se může ojediněle vyskytnout zvýšení aktivity nežádoucím směrem, poruchy spánku či případně zvýšení libida. Nootropika bývají kontraindikovány při přecitlivělosti na danou látku, v těhotenství a kojení.
Užívání studenty
Nootropika kvůli své schopnosti zvýšit inteligenci, zlepšit paměť a kognitivní funkce u zdravých jedinců, přitahují pozornost především vysokoškolských studentů. Obecně je označují za „chytré drogy“. Díky tomu, že většina nootropik je přírodního původu, si je mohou bez problémů opatřit v podobě potravinových doplňků či jako léčivý přípravek, který není většinou vázán na vystavení lékařského receptu.
Autoři:
Matěj Malík, Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, ČZU
Ivo Doskočil, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU
Použitá literatura:
Canterbury, R. J., Lloyd, E. Smart drugs: Implications of student use. The Journal of Primary Prevention. 1994. 14 (3). 197-207.
Froestl, W., Muhs, A., Pfeifer, A. Cognitive Enhancers (Nootropics). Part 1: Drugs Interacting with Receptors. Journal of Alzheimer's Disease. 2012. 793-887.
Jirák, R. Přehled nootropních a neuroprotektivních léčiv. Remedia. 2000. 10 (6). 441-445.
Kostiuk, P. Nootropika a kognitiva v graviditě a laktaci. FarmiNews. 2011. 8 (3). 13-14.
Pydychová, E. Nootropika. Solutio [online]. 2004.
Slíva, J. 2007. Současnost a budoucnost nootropik. Postgraduální medicína. 9 (5). 492-494.