Deanol (DMAE)
Jedná se o látku přirozeně se vyskytující v lidském mozku. Zároveň je běžně prodávána jako přírodní potravinový doplněk. DMAE lze též přijímat i z běžné potravy při konzumaci ryb, a to především lososa a různých druhů měkkýšů. Obecná funkce DMAE je zvětšení produkce neurotransmiteru acetylcholinu a jeho prekurzoru cholinu. Urychluje proces učení, zlepšuje paměť, náladu, kvalitu spánku a odstraňuje únavu. Pozitivní efekt má též při stárnutí. Posiluje imunitní systém, zvyšuje libido a sexuální výkonnost.
Podávání DMAE je zkoušeno při akutních a chronických organických psychosyndromech, Tourettově syndromu a hyperkinetickém syndromu (ADHD) u dětí. Denní dávka by měla být 500 – 2000 mg. Během těhotenství, kojení a u pacientů trpících schizofrenií by neměl být přijímán.
V České republice je k dispozici také jako součást přípravku Geriavit Pharmaton.
Obr. 1. Deanol
Meclofenoxát
Jeho molekula je složena ze dvou částí. První částí je syntetický rostlinný hormon auxin, podobný přírodnímu auxinu indol-3-octové kyselině, která se nachází v buňkách rostlin a působí na výměnu sacharidů. Druhou část molekuly tvoří již zmíněný deanol (DMAE). Meclofenoxát je dobře vstřebáván při mimostřevní aplikaci (injekce, masti a náplasti). Svými účinky je podobný účinkům DMAE.
Bylo prokázáno, že zvyšuje mozkovou aktivitu. Má slabý psychostimulační efekt, zlepšuje stavy kvalitativně změněného vědomí, zásobení kyslíkem a využití glukózy. Rozpouští odpadní produkty metabolismu centrální nervové soustavy (CNS) a v mozkovém kmeni nepřímo zvyšuje hladinu noradrenalinu a dopaminu.
Meclofenoxát je využíván při celkovém zpomalení tempa řeči, myšlení a duševní činnosti navozeném intoxikacemi a úrazy CNS. Je zkoušen při léčbě Alzheimerovy choroby a demence. Jeho užívání je nedoporučeno u pacientů s nedostatečným prokrvením srdečního svalu. Na rozdíl od většiny nootropik může u vnímavých osob způsobit návyk. Denní dávka by měla být v rozmezí 500 – 2000 mg, ale u starších pacientů by neměla překročit 100 mg.
Je obsažen v přípravku s názvem Lucidril.
Obr. 2. Meclofenoxát
Nicergolin
Námelový alkaloid, produkovaný houbou paličkovicí nachovou (Claviceps purpurea). Klinicky používán od roku 1970. Nicergolin má široké spektrum účinku. Rozšiřuje cévy a zvyšuje tepenný krevní oběh. Zabraňuje srážení krevních destiček a podporuje metabolickou aktivitu, což má za následek zvýšení využití kyslíku a glukózy. Má též antioxidační vlastnosti.
Bývá používán k léčbě syndromů cévního či degenerativního původu charakterizovaných zhoršováním rozpoznávacích funkcí se snížením intelektu a poruchami chování. Konkrétně je využíván při ztrátě paměti, snížení bdělosti a schopnosti soustředění, změně nálady, závratích a unavenosti. Jeho účinnost byla prokázána i u demence, Alzheimerovy choroby, chronické mozkové cévní nedostatečnosti a po prodělané cévní mozkové příhodě. Denní dávka by měla být 30 - 60 mg. Nežádoucí účinky se vyskytují zřídka, ale pro nedostatek zkušeností s podáváním nicergolinu těhotným ženám se nedoporučuje při těhotenství a kojení.
Přípravky obsahující nicergolin jsou Ergotop a Sermion.
Obr. 3. Nicergolin
Autoři:
Matěj Malík, Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, ČZU
Ivo Doskočil, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU
Použitá literatura:
El-Nashar, R. M., Abdel Ghani, N. T., Hassan, S. M. Construction and performance characteristics of new ion selective electrodes based on carbon nanotubes for determination of meclofenoxate hydrochloride. Analytica Chimica Acta. 2012. (730). 99-111.
Haneke, E. K. Dimethylethanolamine (DMAE) and Selected Salts and Esters: Review of Toxicological Literature. Report on National Institute of Environmental Health Sciences. 2002.
Izumi, K., Tominaga, H., Koja, T., Nomoto, M., Shimizu, T., Sonodo, H., Imamura, K., Igata, A., Fukuda, T. Meclofenoxate therapy in tardive dyskinesia: A preliminary report. Biological Psychiatry. 1986. 21 (2). 151-160.
Jirák, R. Přehled nootropních a neuroprotektivních léčiv. Remedia. 2000. 10 (6). 441-445.
Kostiuk, P. Nootropika a kognitiva v graviditě a laktaci. FarmiNews. 2011. 8 (3). 13-14.
Kühnl, R. 2000. Chytré drogy. Adonai. Praha. 86 s. ISBN: 8086500055.
Pydychová, E. Nootropika. Solutio. 2004.
Vašířová, Z. 2012. Farmakoterapie poruch paměti ve vyšším věku. Farmi news. 9 (2). 16-17.
Winblad, B., Fioravanti, M., Doležal, T., Logina, I., Milanov, I. G., Popescu, D. C., Solomon, A. Therapeutic Use of Nicergoline. Clinical Drug Investigation. 2008. 28 (9). 533-552.