Vitaminy jsou živiny – chemické látky organického původu, to znamená rostlinného nebo živočišného. Jsou to látky pro lidské tělo potřebné v malých množstvích, které však neumí organizmus vytvářet a které mu tak musíme poskytnout potravou.
Malými výjimkami jsou vitamin A, který si je tělo schopno vytvořit z přijatého provitaminu, nejčastěji ß-karotenu. Dále vitamin D, který se tvoří pod vlivem slunečního záření z příslušného provitaminu v kůži, a niacin, který si v malém množství tělo dokážeme vyrobit z aminokyseliny tryptofan. Provitamin je látka, kterou náš organizmus umí přeměnit na vitamin.
Každý z vitaminů má v lidském těle svoji vlastní funkci, kterou nemůže nahradit žádná jiná další látka. Nejdůležitější funkcí vitaminů je jejich podíl na reakcích látkové přeměny neboli metabolizmu. Podílí se na přeměně základních živin (bílkovin, tuků a sacharidů) na energii. Jsou nezbytné pro správné fungování životních funkcí organizmu, jeho růst a pro tvorbu a obnovu tkání.
Některé z vitaminů působí i jako antioxidanty, například vitaminy E, C, A či provitamin ß-karoten. Antioxidanty chrání náš organizmus proti škodlivému p??sobení volných radikálů. Volné radikály jsou vysoce reaktivní a nestálé látky, které vznikají ve vnějším ovzduší z různých kouřových zplodin či slunečního záření, ale také během metabolizmu.
Lehčí formy nedostatku vitaminů se označují jako hypovitaminózy, nedostatek některého z vitaminů poté jako avitaminóza. Avitaminózy se projevují příznaky specifickými pro ten který vitamin. Příznaky hypovitaminóz bývají velmi nespecifické. Nedostatek vitaminů nemusí být vždy způsoben jejich nedostatečným příjmem, ale i poruchou jejich vstřebávání například kvůli nemoci nebo současnou konzumací látek, které vstřebání vitaminu brání.
Vitaminy dělíme do dvou skupin podle jejich rozpustnosti, a to na vitaminy rozpustné ve vodě a vitaminy rozpustné v tucích. Toto dělení nemá význam pro jejich funkci v organizmu, ta je velmi různorodá, avšak pomáhá nám vitaminy nějakým způsobem uspořádat.
Vitaminy rozpustné v tucích
Patří sem vitaminy A, D, E, K Vstřebávání těchto vitaminů je vázáno na trávení tuků, je-li porušeno trávení tuků (například při onemocnění žlučových cest), může být narušen i příjem těchto vitaminů. Vitaminy rozpustné v tucích si umí náš organizmus ukládat do zásoby, a to v játrech či tělesném tuku i když vitaminy rozpustné v tucích organizmus potřebuje pro svou správnou funkci každý den, nemusíme je díky jejich zásobám každý den přijímat.
Některé z těchto vitaminů jsou v nadbytku nebezpečné a lze se jimi předávkovat, jsou to vitaminy A a D. Nedostatek vitaminu A způsobuje šeroslepost, nedostatek vitaminu D křivici u dětí a osteomalacii (měknutí kostí) u dospělých, nedostatek vitaminu E, který je u dospělých velmi vzácný, potíže s nervovou soustavou a anémii u novorozenců, nedostatek vitaminu K je u dospělých opět velmi vzácný, u novorozenců způsobuje krvácivost. U vitaminů A, E a ß-karotenu se přepokládá, že mají určitý vliv v prevenci nádorových onemocnění. Vitaminy rozpustné v tucích najdeme nejčastěji v potravinách, které tuk obsahují, jako je máslo, rostlinné oleje, mléko a mléčné výrobky, játra a tučné ryby.
Vitamin A
Cizím názvem retinol. Vitamin se v živočišných zdrojích vyskytuje jako vitamin A, z rostlinných zdrojů jej získáme ve formě provitaminu – žlutého barviva - ß-karotenu (ß-karoten je asi šestkrát méně účinný než vitamin A). Vitamin A důležitý pro zdraví kůže a sliznic, posiluje imunitu vůči infekcím a je důležitý pro kvalitu vidění, zejména za šera. Dobrými zdroji vitaminu A jsou máslo, tučné mléčné výrobky, vejce, tučné ryby, játra a obohacené rostlinné roztíratelné tuky. Dobrými zdroji ß-karotenu jsou barevná zelenina a ovoce například mrkev, meruňky, rajčata, šípky, broskve, dýně a papriky. Pro lepší vstřebání karotenoidů ze zeleniny a ovoce je dobré přidat tuk, například několik kapek olivového oleje do zeleninového salátu. Vitaminem A se lze předávkovat, toto nebezpečí hrozí zejména při nadměrném užívání vitaminových přípravků, zejména pak v těhotenství a vyšším věku. Předávkování vitaminem A z potravních zdrojů bylo pops??no u arktických průzkumníků, kteří se živili játry ledního medvěda. Předávkování se netýká provitaminu ß-karotenu. ß-karoten je barvivo, takže, pokud jej někdo bude mít nadbytek, může se mu na určitou dobu poněkud zabarvit kůže do oranžova. Této vlastnosti se ostatně i komerčně využívá v přípravcích, které mají podporovat lepší opálení kůže.
Vitamin D
Je vlastně prohormonem – tedy látkou, ve kter?? se v našem organizmu vytvoří hormon kalcitriol, který, jak název napovídá, má stěžejní význam v metabolizmu (trávení) vápníku a fosforu; je tak velmi důležitý pro tvorbu a kvalitu kostí. Vitamin D je důležitý pro prevenci osteoporózy u žen a ve vyšším věku u obou pohlaví.Vitamin D si lidské tělo umí utvořit v kůži vystavené slunečnímu záření. Lidé ohroženi nedostatkem vitaminu D jsou tak jedinci, kteří chodí málo ven (například staří lidé), ti, kteří si při pobytu venku zakrývají povrch těla (například z náboženských důvodů nebo kvůli klimatickým podmínkám) nebo ti, kteří nejedí žádné maso a ryby. Dobrými zdroji vitaminu D jsou rybí tuk, játra, mořské ryby, v menším množství i máslo a mléčné výrobky, či vejce.
Vitamin E
Cizím názvem tokoferol. Je nejdůležitějším přirozeným antioxidantem, brání peroxidaci (poškození) více-nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Potřeba vitaminu E se tak zvyšuje při vyšším příjmu nenasycených mastných kyselin. Vitamin E se bohužel ničí při běžných kuchyňských úpravách včetně hlubokého zmrazení. Dobrými zdroji vitaminu E jsou obilné klíčky, olej ze semínek slunečnice, tedy i slunečnicová semínka, a další rostlinné oleje, ořechy; rybí tuk, byť je dobrým zdrojem vitaminů A a D, vitaminu E obsahuje, jen velmi malé množství.
Vitamin K
Má zcela zásadní význam pro srážení krve. Vitamin K se podílí se i na tvorbě kostí a je tvořen bakteriemi tlustého střeva. Zvýšená citlivost novorozenců na příjem vitaminu K je proto způsobena také tím, že těsně po narození nemají střevo osídleno střevními bakteriemi,
Příjem vitaminu K je důležitý u jedinců, kteří užívají léky, které ovlivňují srážlivost krve (například warfarin). V tomto případě je důležité se o způsobu stravování poradit s ošetřujícím lékařem a řádně s ním spolupracovat. Během léčby není nutné se úplně vzdávat potravin, které vitamin K obsahují ve větším množství. Často jsou to potraviny, které našemu organizmu poskytují celou řadu dalších významných látek. Je však nezbytné příjem těchto potravin regulovat tak, abychom je přijímali ve vyrovnaných množstvích, aby hladina srážlivých faktorů v krvi zůstávala vyrovnaná a moc nekolísala,
Dobrými zdroji vitaminu K jsou listová zelenina (špenát), brokolice, luštěniny, rostlinné oleje a obiloviny či zelený čaj. V malých množstvích je také v mase a mléčných výrobcích.
Autor: eg
Murray, K. Robert, Granner K. Daryl, Mayes, A. Peter, Rodwell, W. Victor, Harperova Biochemie, 4. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2002
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
www.eatwell.gov.uk – Food Standard Agency, UK