O současných populárních dietách, jaká rizika pro zdraví mohou představovat a proč mají pouze krátkodobý či nulový účinek. Dozvíte se také, proč „zaručené diety“ a dietní výrobky nefungují.
Téměř každá dívka či žena vyzkouší za život alespoň jednu "zaručenou dietu", jejímž cílem je snížení tělesné hmotnosti nebo množství tukové tkáně. Mnoho žen však zkouší různé "diety" po celý život a poškozuje si tak zdraví, aniž by si to uvědomovalo. Podívejme se na současné populární diety a jejich nedostatky.
Co je FAD dieta?
"FAD" diety jsou takzvané "módní diety" ("fad" znamená v angličtině "módní výstřelek"), zaměřené na krátkodobé rychlé hubnutí. Vyznačují se krátkodobou výraznou popularitou a velkou jednostranností – jsou buď založené převážně na jedné potravině s údajně revolučními účinky na hubnutí či zdraví, nebo na přísném odmítání některé potraviny, označené za škodlivou. Mezi tyto diety patří například známá "tukožroutská polévková dieta", zelná či grapefruitová dieta apod. Velkým nebezpečím těchto diet je jejich extrémní nevyváženost, která může při delším dodržování vést k vážným zdravotním potížím.
Atkinsova dieta
"Atkinsova dieta" je jednou z nejoblíbenějších redukčních diet v historii. Poprvé se objevila v roce 1972, kdy ji ve své knize "Výživová (či dietní) revoluce Dr. Atkinse" popisuje Robert Atkins, druhá vlna popularity přišla po roce 2002 s vydáním knihy "Nová revoluční dieta Dr. Atkinse".
Základem diety je přísné omezení příjmu sacharidů, především tzv. "čistých" sacharidů jako jsou cukry, čistý škrob a vymílané obiloviny (bílé pečivo, bílá mouka, loupaná rýže…), ale omezuje se i množství celozrnných obilovin, brambor, luštěnin. Sacharidy se přijímají hlavně v podobě povolených druhů ovoce a zeleniny, ve velmi malém množství se jedí celozrnné obiloviny, luštěniny, semena a ořechy. Jídelníček je naopak bohatý na bílkoviny a tuky – maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, vejce, ryby, oleje.
Podle Atkinse má být hlavním účinkem diety větší výdej energie na trávení, tuto teorii se ale podařilo vědcům vyvrátit. Hlavní účinek diety spočívá ve snížení chuti k jídlu kvůli menší pestrosti a menším možnostem kombinací potravin, tuky a bílkoviny se také déle tráví a na delší dobu zasytí. Nízká pestrost je ale také častý důvod, proč lidé dietní změnu nevydrží.
Jaká jsou rizika Atkinsovy diety?
Atkinsova dieta je založena na omezeném výběru potravin, nezajišťuje dostatek všech živin, bývá chudá na vápník, draslík, hořčík, zinek, vitamíny skupiny B, někdy na vlákninu. Naopak obsahuje příliš mnoho sodíku, fosfátů, nasycených tuků a živočišných bílkovin. Nadbytečné bílkoviny nedokáže tělo využít a musí je odbourat, což představuje zátěž pro ledviny a játra. Nadbytek živočišných bílkovin představuje také zvýšené riziko karcinomu tlustého střeva a zvýšené riziko osteoporózy (odvápnění kostí).
Počáteční rychlý úbytek hmotnosti je navíc způsoben větší ztrátou vody, nikoli tuku. Vědci zatím nemají jasno, zda může mít krátkodobé dodržování Atkinsovy diety příznivý vliv na zdraví, ale panuje shoda, že dlouhodobě je tato dieta nevhodná. Po delší době také tato dieta dosahuje podobných redukčních výsledků jako jiné dietní režimy. Atkinsova dieta navíc člověka nenaučí rozpoznat a odstranit chyby v původním jídelníčku. Po ukončení diety se tak vrací k původním špatným návykům a jeho hmotnost a množství tuku opět roste.
Paleodieta
Paleodieta nebo také Paleolitická dieta je způsob stravování, který se má blížit stravě člověka ve starší době kamenné. Jídelníček obsahuje maso, ovoce, ořechy a semena, zeleninu a planě rostoucí rostliny. Mezi "nevhodné" potraviny se řadí ty, které se do jídelníčku člověka měly údajně dostat až s neolitickou zemědělskou revolucí – obiloviny, luštěniny, mléčné výrobky, oleje, cukr, sůl, alkoholické nápoje, káva. Přísnost pravidel může být různá, obvykle však lidé konzumující "paleolitickou" stravu pouze vynechávají "nevhodné" potraviny a z povolených skupin konzumují všechny dostupné potraviny a výrobky z nich (například i druhy masa nebo ovoce, které ve starší době kamenné nebyly člověku dostupné).
Důvodem pro dodržování diety je přesvědčení, že během paleolitu (cca 2,5 milionu – 10 000 let př. n. l.) se trávení člověka přizpůsobilo této stravě a za posledních deset tisíc let se člověk nestačil geneticky přizpůsobit trávení nových potravin. Konzumace "nevhodných" potravin je pokládána zastánci paleodiety za příčinu tzv. civilizačních onemocnění. Proti těmto názorům však mluví celá řada vědeckých poznatků. Z archeologických nálezů je jasné, že v paleolitu lidé konzumovali obiloviny a luštěniny, třebaže je cíleně nepěstovali. Z výzkumů tradičně žijících domorodých společností je patrné, že člověk je schopen přizpůsobit se trávení širokého spektra potravin za udržení dobrého zdravotního stavu. Dlouhodobé stravování podle "paleolitické" diety vědci nedoporučují z podobných důvodů jako u Atkinsovy diety. Jídelníček obsahuje příliš vysoké množství živočišných bílkovin a nasycených tuků, sodíku a fosforu, naopak má nízký podíl nenasycených mastných kyselin, vápníku, hořčíku (semena a ořechy se obvykle konzumují v nedostatečném množství), zinku, vitaminů B. Také vliv na snižování nadváhy je pouze krátkodobý, při delším stravování jsou dosažené výsledky ve srovnání s jinými dietními režimy horší, zdravotní přínos diety se podařilo prokázat jen v krátkodobém horizontu, navíc životní podmínky člověka ve starší době kamenné jsou značně odlišné od současných.
O dalších dietách a také o tom, proč propagované zázračné diety ani dietní doplňky nemohou přinést slibované výsledky, se dočtete zde.
Vyzkoušejte si svoje znalosti v krátkém testu.
Použitá literatura
Astrup A., Larson T., Harper A.: Atkins and other low-carbohydrate diets: hoax or an effective tool for weight loss? The Lancet, 2004, 364: 897-899.
Dansinger M.L. et al.: Comparison of the Atkins, Ornish, Weight Watchers and Zone Diets for Weight Loss and Heart Disease Risk Reduction. A Randomized Trial. Journal of the American Medical Association, 2005, 293: 43-53.
Foster, G.D. et al.: A randomized trial of a low-carbohydrate diet for obesity. New England Journal of Medicine, 2003, 348, p. 2082-2090.
Jönsson, T., Granfeldt, Y., Ahrén, B., et al.: Beneficial effects of a Paleolithic diet on cardiovascular risk factors in type 2 diabetes: a randomized cross-over pilot study. Cardiovasc Diabetology, 2009, 8: 35.
Turner, B.L., Thompson, A.L.: Beyond the Paleolithic prescription: incorporating diversity and flexibility in the study of human diet evolution. Nutritional Revue, 2013 Aug; 71(8): 501-510.