O složení bílkovin a jejich významu pro člověka.

bilkovina,sacharid,_tuk

 

Bílkoviny jsou jednou ze základních složek potravy. V lidském těle zastávají obrovskou řadu funkcí, podílejí se na jeho stavbě, řízení, funkci i obraně. Lidské tělo si však bílkoviny nedokáže vytvořit jinak, než přeměnou bílkovin z potravy, a navíc neumí bílkoviny ani uchovávat do zásoby.

 

Co jsou bílkoviny

Bílkoviny (také se jim říká proteiny) jsou organické sloučeniny, obsahující uhlík (C), vodík (H), kyslík (O) a na rozdíl od sacharidů a tuků také dusík (N). Bílkoviny jsou tvořeny dlouhými řetězci aminokyselin. Známe 20 různých aminokyselin, každá má svůj typický tvar, velikost a vlastnosti. Běžně se skládají z 50 až 2000 aminokyselin spojených do různě tvarovaných řetězců, například do tvaru šroubovice nebo skládaného listu papíru.

 

Postradatelné a nepostradatelné aminokyseliny

Některé aminokyseliny si naše tělo umí vytvořit přeměnou jiných aminokyselin, obsažených v potravě. Nemusíme je tedy přijímat přímo. Výjimku tvoří 8 aminokyselin, které si lidské tělo vytvořit nedokáže, a musí být proto dodávány stravou – říkáme jim nepostradatelné neboli esenciální. V době dětství a dospívání je esenciálních dokonce 10 aminokyselin, protože tvorba dalších dvou v těle nestačí potřebám těla během růstu.

Čím více se bílkovina, kterou jíme, blíží svým složením tomu, co skutečně potřebujeme, tím je pro nás kvalitnější a cennější!

 

Funkce bílkovin v lidském těle

  • Stavební: Mnoho bílkovin je doslova stavební materiál, ze kterého jsou tvořeny nejrůznější tkáně v našem těle, například svaly, kosti, chrupavky.
  • Transportní: Transportní bílkoviny slouží jako dopravní prostředky a s jejich pomocí jsou v těle přenášeny různé látky, například krevní barvivo hemoglobin.
  • Obranná: Některé bílkoviny slouží jako protilátky, které nám pomáhají v obraně proti nebezpečným útočníkům jako např. bakterie a viry.
  • Řídicí: S jejich pomocí tělo řídí a reguluje pochody odehrávající se v buňkách i mimo ně, tuto funkci zastávají například enzymy a hormony.

 

O využitelnosti bílkovin, vhodných zdrojích a doporučené denní dávce se dočtete zde.

 

 

Použitá literatura:
Brázdová, Z.: Výživa člověka. Vyškov, 2005, s. 10-124.
DAVÍDEK, J.: Aminokyseliny, peptidy, bílkoviny [online], [cit. 2013-11-10].
Ledvina, M.: Biochemie. Karolinum Praha, 1993, s. 13-121.
Referenční hodnoty pro příjem živin, stránky Německé společnosti pro výživu: Deutsche gesellschaft für ernährung - Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr [online], [cit. 2013-11-10].
Vašíčková, Z., Brázdová, Z., Müllerová, D.: Frekvence denních jídel a jeji důsledky u děti mladšího školního věku [online], [cit. 2013-11-10].

 

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.