O tom, jak začalo „kraví šílenství“, jak se projevuje a přenáší, a zda nás stále ještě ohrožuje.
.
„Žila byla v daleké Anglii ovečka, která onemocněla klusavkou – scrapií, jak na oněch ostrovech říkají. A jelikož poté, co pošla, se všem zželelo jejího ubohého těla, a aby nepřišlo nazmar, tak je rozvařili, či spíše je učmoudili, ani ne při sto stupních, v kafilérii na kaši. Tu usušili a dali sežrat krávě. A jelikož ji takhle přikrmovali dlouho, klusavka – scrapie – nakonec zmutovala v novou nemoc, nemoc šílených krav. S jistou nadsázkou lze takto „pohádkově“ popsat vznik bovinní spongiformní encefalopatie, neboli BSE.“
.
Ne
moc šílených krav, známá pod zkratkou BSE (bovinní spongiformní encefalopatie), je smrtelné onemocnění způsobující pomalý rozklad centrální nervové soustavy. Patří do širší skupiny onemocnění nazývaných zkratkou TSE, která postihují více zvířecích druhů – nejen hovězí dobytek, ale také ovce, kozy, domácí kočky, jeleny, a bohužel také člověka. U člověka se toto onemocnění nazývá Creutzfeldt-Jakobova nemoc.
Kdy a kde „šílenství“ začalo
Vše začalo v listopadu 1986, kdy se ve Velké Británii u hovězího dobytka objevilo nové neurologické onemocnění. O dva roky později zde bylo zaznamenáno přes dva tisíce případů a v roce 1990 se nákaza roznesla z britských ostrovů dále do Evropy. Počty nemocných krav vzrůstaly až do roku 1992, kdy bylo v Británii zjištěno 37 280 případů. V následujících letech se situace začala lepšit a v roce 2005 klesl počet případů na číslo 225.
Na evropském kontinentu byly nemocí postiženy například Francie, Portugalsko, Španělsko a Švýcarsko. Ani České republice se nákaza nevyhnula a první česká šílená kráva byla zaznamenána v červnu roku 2001.
Jak dlouho trvá, než se u zvířat nemoc projeví?
Nemoc má poměrně dlouhou inkubační dobu, u nakaženého dobytka trvá 4–5 let, než se objeví první příznaky. Po objevení se prvních příznaků dochází velmi brzy k úmrtí zvířat, během několika týdnů až měsíců.
Jak poznáme, že je kráva „šílená“?
Svými příznaky nemoc skutečně připomíná šílenství. Krávy mají křeče v končetinách, potácí se, motají, jejich celkový zdravotní stav je velmi špatný, jsou vychrtlé a strádají.
Původce onemocnění – prion?
Původce tohoto onemocnění je stále předmětem diskuse a není dosud jasné, zda se jedná o priony, či o viry. V současné době svědčí všechny důkazy spíše pro to, že jde o priony.
Priony se významně liší od dosud běžně známých původců onemocnění, jako jsou bakterie a viry. Sestávají z bílkoviny a neobsahují žádnou DNA. Jsou neobyčejně stabilní, odolávají zmrazení, vysoušení a teplotám běžně používaným při vaření, dokonce i pasteraci a sterilizaci. Postihují mozek a spinální míchu zvířat.
Jak se BSE přeneslo ze zvířat na lidi?
Nákaza se pravděpodobně rozšířila prostřednictvím masokostní moučky z nakažených kusů dobytka. Závadná masokostní moučka přidávaná kravám do krmiva způsobila nákazu u dalších kusů zvířat. Nákaza se potom mohla přenést na lidi, kteří požili nervovou tkáň (mozeček) nakaženého zvířete. Příznaky onemocnění se projevují až za 10 let i později.
Nemoc šílených krav u lidí
U lidí se BSE nazývá nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy nemoci.
První případy nemoci se objevily v devadesátých letech ve velké Británii, kde na tuto nemoc zemřelo kolem stovky lidí. Po podrobném vyšetřování se dospělo k závěru, že tito lidé zřejmě v mládí konzumovali jídlo, které obsahovalo nervovou tkáň nakažených krav, neboť ve Velké Británii je mozeček tradiční lahůdka Žádná účinná léčba neexistuje a vyhlídky na vyléčení jsou nulové. Zpočátku se nemoc projevuje depresemi nebo, a to méně často, schizofrenní psychózou. Později se dostavují poruchy rovnováhy, problémy s chůzí a mimovolné pohyby. Před smrtí nemocný oněmí a stává se celkově nepohyblivým. Smrt nastává po úplném vyčerpání organizmu.
Hrozí nám stále ještě riziko?
Již v roce 1962, tedy dávno předtím, než se objevila hrozba nemoci šílených krav a jejího přenesení na člověka, byly v České republice zavedeny velmi přísné podmínky pro zpracování kafilerní suroviny (zbytky z jatek, mrtvá těla zvířat) na masokostní moučku. V roce 1991 byl v České republice vydán zákaz přidávat masokostní moučku z přežvýkavců přežvýkavcům (skotu, ovcím a kozám) a o rok později bylo zakázáno používat ke krmení skotu všechny masokostní moučky. Na jatkách je veškerý skot starší 30 měsíců vyšetřen na BSE (riziko šílenství hrozí starším zvířatům), a pokud je u něj BSE zjištěna, vyšetřují se také vrstevnice nemocného kusu a utrácejí se.
Zatím se zdá, že všechna dosud použitá opatření se v boji s BSE osvědčila, neboť od roku 2001, kdy se u nás na BSE začalo vyšetřovat, bylo zjištěno jen něco přes dvacet pozitivních případů.
Použitá literatura
Bovine spongiform encephalopathy (BSE), Světová zdravotnická organizace.
WHO fact sheet on BSE No 113, listopad 2002.
WHO fact sheet on Variant Creutzfeldt-Jakob disease, No 180, listopad 2002.
Ochranná opatření přijatá v České republice vzhledem k bovinní spongiformní encefalopatii (BSE), 12.2.2008, Státní veterinární správa ČR.
Duben J., Jak nás strašila BSE. 2006, MZe ČR, vydalo Informační centrum bezpečnosti potravin při ÚZPI.
BSE v ČR, Ochranná opatření přijatá v České republice vzhledem k bovinní spongiformní encefalopatii (BSE). Státní veterinární správa. 2008.