O tom, jak vzniká podvýživa, jaké jsou její hlavní typy a následky.
Podvýživa se anglicky řekne malnutrition, což doslova znamená „špatná výživa“. Je to chorobný stav způsobený nedostatkem živin. Někdy se jako malnutrice označuje také nadbytečná výživa (nadváha a obezita), která vzniká nadbytkem živin ve stravě.
Malnutrice ve smyslu podvýživy vzniká nedostatečným příjmem jedné nebo více živin. Je to jeden z nejzávažnějších zdravotních problémů, se kterým se potýkají rozvojové země a ohrožuje nejvíce děti. Ve vyspělých zemích se vyskytuje nejčastěji u hospitalizovaných pacientů, u starších osob, osob dlouhodobě nemocných nebo dlouhodobě vynechávajících ze stravy některé důležité potraviny a tím i živiny (extrémní typy diet apod.).
Příčiny podvýživy
Příčinou podvýživy je vždy nedostatek živin v těle. Ten však nemusí být způsoben výhradně nedostatkem potravy jako takové, ale také špatným výběrem potravin a sestavením jídelníčku nebo jako následek různých onemocnění. Například průjmová onemocnění zhoršují vstřebávání živin ze střeva, jaterní onemocnění omezují využití živin v organismu apod. Výsledkem je vždy nedostatek jednoho nebo více výživových faktorů v našem těle, který se postupem času může přeměnit v závažný zdravotní problém.
Typy podvýživy
Existují dva základní typy podvýživy, které jsou způsobeny nedostatkem energie či bílkovin ve stravě nebo obojího. Kwashiorkor [vyslov kvašiorkor] je způsoben dlouhodobým nedostatkem bílkovin ve stravě a současně dostatečným pokrytím energetických potřeb. Marasmus vzniká nedostatečným příjmem všech živin ve stravě.
Marasmus
Podvýživa tohoto typu je důsledek prostého hladovění. Její příčinou může být chudoba, odmítání potravy (mentální anorexie a jiné psychické poruchy), poruchy trávicího ústrojí a další. Marasmus je zjevný na první pohled - vyhublost, kůže visí ve volných záhybech na těle, svaly jsou atrofované (zakrnělé, zmenšené). U dětí je hlavním příznakem opoždění růstu. V našich podmínkách je typickým marastickým pacientem vyzáblý dlouhodobě nemocný starší člověk.
Kwashiorkor
Druhý typ podvýživy je způsoben nedostatkem bílkovin ve stravě. Strava se skládá hlavně ze sacharidových potravin, které zajišťují dostatečný přívod energie - například brambory, kukuřice, rýže, cukrová třtina apod. Ne vždy je kwashiorkor způsoben nedostupností nebo omezenou konzumací bílkovinných potravin. Podobný stav může vzniknout u nemocných s mnohačetnými zraněními, otravou krve, po rozsáhlejších chirurgických výkonech, popáleninách apod. V těchto závažných akutních stavech není tělo schopno čerpat energii ze sacharidů či tuků a bere si ji z tělesných bílkovin. Tělo tak může odbourat až 300 g svalové tkáně denně. Nemocný není vyhublý jako při marastickém typu podvýživy, neboť jeho tukové zásoby jsou zachovány a vzbuzuje dojem dobře živeného člověka i když je vážně ohrožen na životě. Hlavním příznakem jsou otoky, které mohou být přítomny po celém těle. V rozvojových zemích je kwashiorkor častá forma dětské malnutrice. Děti mívají menší opoždění růstu než při marasmu, vlasy jsou řídké, lámavé a jakoby bez barvy, stejně tak kůže bývá depigmentovaná. Typické je vypouklé (oteklé) bříško. V závažných případech dochází k mentální retardaci, která je nevratná. Imunitní systém je oslaben a děti často umírají na přidružené infekční nemoci.
Marasmický kvashiorkor
Marasmus a kwashiokor jsou dva extrémní typy podvýživy, mezi nimiž existuje celá škála přechodných forem. Jsou způsobeny kombinací nedostatku energetických zdrojů, bílkovin, vitaminů, minerálních látek apod. Tvoří většinu případů podvýživy.
Použitá literatura:
Kleinwachterová H, Brázdová Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. IDPVZ, Brno 2001.
Klener P. Vnitřní lékařství. Galén, Praha 1999.