Co je ateroskleróza a jaké nemoci vyvolává.
Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny, při němž dochází k tuhnutí cévní stěny a zužování jejího průsvitu. Lidově se mluví o ucpávání cév. Rozvíjí se pomalu a nenápadně, často již od dětství. Řadu let probíhá bez příznaků, bezbolestně.
Stěny cév se ztlušťují (někdy již od dětství), na čemž se podílí více faktorů: jsou zanášeny tukovými látkami, především cholesterolem, a přibývá v nich vazivo a svalové buňky. Cévy postupně tvrdnou, ztrácejí pružnost a jejich průsvit se zužuje. Takto nemocná céva pak vypadá jako staré vodovodní potrubí, ve kterém jsou tlusté vrstvy usazenin, které brání průtoku vody. V cévě tyto usazeniny nazýváme aterosklerotické pláty. Ty omezují průtok krve cévou a následkem toho jsou některé části těla nedostatečně zásobovány kyslíkem a živinami.
Nemoci, které ateroskleróza způsobuje
Ateroskleróza o sobě dlouho nedává vědět, nijak se na venek neprojevuje. Příznaky se objeví, až když dojde ke kritickému zúžení cévy nebo jejímu úplnému uzávěru. Projevy jsou potom velmi rozmanité a závisí na části těla, ve které se postižená céva nalézá a kterou zásobuje kyslíkem a živinami. Příznaky mohou být velmi dramatické, především pokud dojde k náhlému uzávěru některé hlavní tepny (srdeční infarkt, mozková mrtvice, uzávěr tepen dolních končetin apod.).
K srdečnímu infarktu (infarkt myokardu, IM) dojde při ucpání srdeční tepny. Projevuje se náhlou krutou bolestí na hrudi, která typicky vystřeluje do levé paže (ale příznaky mohou být i zcela netypické).
Srdeční infarkt patří do skupiny chorob, které společně nazýváme ischemická choroba srdeční (ICHS), při které se snižuje průtok krve srdečním svalem z důvodu zúžení průsvitu cév. Řadíme sem také anginu pectoris (chronická forma onemocnění, projevující se bolestí na hrudi při námaze).
Mozková mrtvice vzniká, když se náhle ucpe některá z mozkových tepen (méně často bývá způsobena prasknutím mozkové tepny a krvácením do mozku). Příslušná část mozku přestává být zásobena krví (tedy kyslíkem a živinami) a podle toho, která oblast mozku byla postižena, může dojít ke ztrátě vědomí, ztrátě citlivosti některých částí těla, ztrátě hybnosti končetin či poškození mimiky obličeje. Často bývá postižení těla jednostranné. Změny mohou být i nevratné. Mírnějším projevem bývá tzv. tranzitorní ischemická ataka (TIA), která se projeví chvilkovým bezvědomím a žádnými, případně rychle se upravujícími změnami hybnosti, řeči či cítění. Mrtvička postihuje zejména starší osoby.
Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen dolních končetin. Zpočátku změny na tepnách nepůsobí znatelné potíže. Jak se nemoc zhoršuje, dostavuje se bolest nohou, nejdříve jen při námaze - nazýváme ji námahovou, a nutí postiženou osobu přerušit pohybovou aktivitu (např. chůzi). Trvá jen chvíli a je lokalizována hlavně v lýtku. Jak se problémy zhoršují, bolest se objevuje i v klidu, zprvu jen v noci, později i ve dne. Noha je studená, mizí z ní ochlupení, často je napadána plísněmi. Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních poškození, která se špatně hojí. V případě úplného ucpání tepny je dolní končetina ohrožena tzv. gangrénou – odumření tkáně s následnou infekcí. Tento stav mnohdy končí částečnou amputací končetiny.
Ateroskleróza je nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech Evropy a USA, má na svědomí více než 50 % všech úmrtí. Česká republika patří v úmrtnosti na komplikace aterosklerózy na přední místa ve světě.
O tom, co aterosklerózu vyvolává a jak se můžeme před ní chránit, si můžete přečíst zde.