O dalších oblíbených dietách a o jejich vlivu na zdraví a dosažení přiměřené tělesné hmotnosti. Dočtete se i o tom, proč tyto diety nemají slibované výsledky.
Způsobů redukce nadváhy a obezity je opravdu nepřeberné množství. Mnoho z nich se vydává za vědecké a propagují je lékaři nebo jiní vzdělaní lidé. Přesto mohou představovat riziko pro naše zdraví. O některých z těchto diet jste si mohli přečíst v článku "Oblíbené diety pod drobnohledem 1 ". Nyní se podívejme na další "zázračné diety" a na to, jak je to s jejich vědeckým základem a vlivem na zdraví a redukci hmotnosti.
Dělená strava
Základní myšlenkou tzv. "dělené stravy" je předpoklad, že jednotlivé skupiny potravin potřebují ke správnému strávení rozdílné podmínky a enzymy a současná konzumace více potravinových skupin zhoršuje schopnost těla je dostatečně strávit a využít. Dělená strava zakazuje například konzumovat zároveň potraviny bohaté na škroby a cukry s potravinami bohatými na bílkoviny (například obiloviny s masem, mléčné výrobky s ovocem apod.). Nekombinuje se ani zelenina s ovocem, zeleninu je možno jíst buď s obilovinami a jinými rostlinnými potravinami, nebo se živočišnými potravinami. Ovoce lze kombinovat pouze s potravinami bohatými na škroby a cukry. Některé potraviny jsou označeny jako neutrální (zejména tuky) a mohou se kombinovat libovolněji. Zcela vyloučeny jsou cukr, alkohol a bílé pečivo. Důležitou roli hraje i přesvědčení o vlivu potravin na kyselost a zásaditost krve.
Žádné vědecké opodstatnění však takováto tvrzení nemají - jednotlivé živiny je člověk schopen trávit pomocí různých enzymů současně, navíc většina potravin obsahuje jak bílkoviny, tak sacharidy. Jediným efektem dělené stravy je omezená možnost výběru potravin a snížení chuti k jídlu dané nízkou pestrostí stravy. Pokud by byly jednotlivé skupiny potravin konzumovány sice odděleně, ale ve vyváženém poměru, nemusí být dělená strava z hlediska obsahu živin nedostatečná. Velmi často však její přívrženci konzumují kombinace chudé na bílkoviny a nenasycené tuky nebo naopak s přemírou bílkovin a nasycených mastných kyselin a uchylují se k jednotvárnému jídelníčku, který je dlouhodobě nevhodný. Efekt na snížení nadváhy je pouze krátkodobý a velmi často jde i o úbytek svalové hmoty.
Dieta podle krevních skupin
Další ze stravovacích režimů, který se vydává za vědecký. Vychází z teorie amerického lékaře D ´Adama, podle které má krevní skupina určovat, jaké potraviny je imunitní systém jedince schopen tolerovat. Lidé s krevní skupinou 0 tak nejsou schopni správně trávit mléčné výrobky a obiloviny, měli by jíst především maso. Kdo má krevní skupinu A, prospěje mu dostatek zeleniny a rostlinných bílkovin, ale neměl by jíst brambory, živočišné tuky a mléko. U jedinců s krevní skupinou B jsou dovoleny jak mléčné výrobky, tak maso, obiloviny, luštěniny a další hospodářské plodiny. Krevní skupina AB pak má konzumovat jen malá množství masa, má se vyhýbat mléčným výrobkům a je doporučeno jíst hodně ovoce a zeleniny s obsahem antioxidantů na ochranu před rakovinou.
Postoj odborníků k této "dietě" je jednoznačně negativní - teorie je z vědeckého pohledu zcela nesmyslná a strava není vhodná ani pro prevenci či léčbu nemocí, ani pro redukci nadváhy. Vyloučení určitých skupin potravin s sebou nese nedostatek důležitých živin - u diety pro skupinu 0 chybí obvykle vápník a hořčík a dieta je podobná Atkinsově či paleolitické dietě. Dieta pro skupinu A je téměř veganská s nedostatkem vápníku, hořčíku, jódu, zinku, železa, vitamínu B12. "Béčkům" v dietě chybí nejméně živin, především nenasycené mastné kyseliny ze zakázaných ořechů a semen. Skupina AB má obvykle nedostatek stejných živin jako skupina A, pouze v menší míře.
Zázračné diety a proč nefungují
"Zázračné" diety nám slibují především rychlý úbytek tělesné hmotnosti bez velké námahy. Již v tom je první "háček" - rychlý úbytek hmotnosti nemůže být nikdy úbytek pouze tukové tkáně (jedině při liposukci nebo plastické operaci). Při rychlém hubnutí ztrácí tělo také vodu a svalovou hmotu, a to je cesta ke zhoršení zdraví a ke snížení klidové spotřeby energie. Po ukončení "diety“ tělo při stejném energetickém příjmu nabírá více tukové tkáně - svalová hmota ubývá celkem snadno, ale její zvětšování vyžaduje dostatek bílkovin a pohyb. Naopak tukové zásoby je obtížné snížit, o to snadněji přibývají. Pro zdravé hubnutí je potřeba redukovat pouze nadbytečnou tukovou tkáň a místo hmotnosti sledovat změny ve složení těla.
Tukovou hmotu můžeme ztrácet účinně a zdravě pouze tak, že poskytneme tělu všechny potřebné živiny a dostatečně se pohybujeme. K tomu, abychom zhubli 1 kg čistého tuku za týden, bychom museli dosáhnout rozdílu 37.800 kJ mezi energetickým příjmem a výdejem. To je více než 3 doporučené celodenní příjmy energie pro dospělého muže se středně těžkou fyzickou prací! Z toho je jasné, že při zdravém hubnutí nemůže chtít dospělý člověk redukovat více než 0,5 kg týdně.
Další nebezpečí "zázračných" diet spočívá v tom, že jsou nevyvážené a neposkytují dostatek všech potřebných živin, což se musí dříve nebo později projevit na zdraví. Téměř vždy chybí některé vitamíny a minerální látky, nenasycené mastné kyseliny, někdy také bílkoviny, vláknina. Nejčastěji vynechané potraviny jsou sacharidy.
Třetí zásadní chybou těchto diet je, že se jimi nenaučíme stravovat skutečně správně a tak, abychom mohli dietu dodržovat dlouhodobě. Po jejich opuštění se vracíme zpět ke špatným návykům a jo-jo efekt (opětovné přibrání tělesné hmotnosti po její redukci a návrat k původní či ještě vyšší tělesné hmotnosti než byla původní) je nevyhnutelný. To platí i pro různé redukční koktejly a náhrady jídel.
A jedna důležitá poznámka na konec: žádný z dosud nabízených léků nebo doplňků na hubnutí slibované zázračné účinky nemá. Jakmile se takový produkt objeví, spolehlivě ho poznáte podle ocenění od lékařských společností. Zatím jedinou spolehlivou a zdravou cestou ke štíhlosti zůstává vyvážená pestrá zdravá strava a pohyb s odpovídajícím příjmem a výdejem energie. O zdravém způsobu snižování nadváhy se více dozvíte zde.
Vyzkoušejte si svoje znalosti v krátkém testu.
Použitá literatura
Astrup A., Larson T., Harper A.: Atkins and other low-carbohydrate diets: hoax or an effective tool for weight loss? The Lancet, 2004,364, p.897-899
Cusack, L., De Buck, E. et al.: Blood type diets lack supporting evidence: a systematic review. American Journal of Clinical Nutrition, 2013 Jul; 98(1): p. 99-104. doi: 10.3945/ajcn.113.058693. Publikováno online 22.5. 2013
Dansinger M.L. et al.: Comparison of the Atkins, Ornish, Weight Watchers and Zone Diets for Weight Loss and Heart Disease Risk Reduction. A Randomized Trial. Journal of the American Medical Association, 2005, 293, p. 43-53
Foster, G.D. et al.: A randomized trial of a low-carbohydrate diet for obesity. New England Journal of Medicine, 2003, 348, p. 2082-2090