O produktech a potravinách vyráběných s pomocí genového inženýrství.
V posledních letech se na obalech potravin stále častěji setkáváme s pojmy: „Geneticky modifikováno“ nebo „Obsahuje geneticky modifikované organizmy“. Těmito nápisy jsou povinně označeny potraviny, jejichž součástí jsou tzv. geneticky modifikované organizmy. O této skupině potravin vedou vášnivé a obsáhlé diskuze odborníci i laici. Jedna strana je hájí, druhá zavrhuje.
Geny, genové inženýrství a vznik geneticky modifikovaných organizmů
Dědičné informace všech živých organizmů – rostlin i živočichů včetně nás, lidí - jsou uloženy v genech. Geny zděděné po rodičích předurčují základní vlastnosti každého jedince. Samovolně v přírodě, a také v klasickém zemědělství, se mohou křížit pouze geny jedinců stejného nebo blízce příbuzného druhu. Pes se nemůže zkřížit s papouškem nebo se slimákem, či dokonce s paprikou, ale pouze s fenou nebo případně s vlčicí. Lidé se ovšem pomocí genového inženýrství naučili vyjmout gen z jednoho druhu, například z bakterie, a vnést ho do druhu vzdáleného, kupříkladu do kukuřice. Nově vzniklá kukuřice a její potomstvo tím získá novou, něčím výhodnou vlastnost. V tomto případě to může být třeba schopnost kukuřice tvořit jed proti hmyzu, který by jinak zničil zrno.
Jako geneticky modifikovaný organizmus, běžně se používá zkratka GMO, se označuje každý živý organizmus – rostlina či živočich vyjma člověka - u něhož byla změněna dědičná informace vnesením cizorodého genu z jiného organizmu.
Největší procento geneticky modifikovaných produktů je využíváno jako krmivo pro hospodářská zvířata. Pouze malá část produkce je v současnosti určena pro výrobu potravin. Největší množství těchto potravin se nalézá na trhu v USA.
Příklady nejznámějších GMO
Prozatím se vyvíjejí hlavně rostliny s výhodnými vlastnostmi pro pěstitele:
-
sója, kukuřice a řepka olejka - odolné proti přípravkům hubícím plevely
-
kukuřice odolná vůči hmyzu
-
řepka olejka odolná vůči napadení houbami
-
rajče mající delší trvanlivost
-
brambora odolná vůči mandelince bramborové
Je ve spojitosti s GMO důvod k obavám?
Obavy se týkají hlavně dvou oblastí:
-
Přímého rizika pro zdraví lidí a zvířat vyplývajících z konzumace potravin a krmiv obsahujících GMO,
-
rizika pro životní prostředí jako celku. Část veřejnosti, a zejména ekologičtí aktivisté, se obávají „genetického znečištění“ životního prostředí uměle vnesenými geny. Vývoj GMO probíhá velkou rychlostí a z hlediska dlouhodobého vývoje nelze odhadnout všechny nepříznivé dopady. Obzvláště pak nelze zaručit, že nedojde k zavlečení geneticky modifikovaných rostlin na velké vzdálenosti, neboť pyl se šíří zcela nekontrolovaně vzduchem, a také díky hmyzu či drobnému ptactvu. Pak by mohlo dojít k jejich zanesení například do oblastí ekologického zemědělství, jehož jednou ze zásad je nulový obsah GMO.
Proto je každý nový geneticky modifikovaný organizmus pečlivě testován. Do oběhu se pak dostanou jen schválené GMO, u nichž nebylo prokázáno škodlivé působení na žádnou z výše uvedených oblastí. Všechny schválené GMO jsou následně uvedeny na speciálním seznamu.
GMO a legislativa
Výroba a zavádění nových GMO do oběhu podléhají přísným pravidlům na úrovni státní i mezinárodní. V České republice je nakládání s GMO upraveno zvláštním zákonem. Vydávání rozhodnutí o nakládání s GMO je v rukou ministerstva pro životní prostředí ve spolupráci s dalšími ministerstvy. Vzhledem k šíři problematiky byla ustanovena Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organizmy a produkty, na evropské úrovni fungují Evropská komise o bezpečnosti potravin obsahujících GMO a další organizace.
V čem vidí zastánci GMO jejich význam v budoucnosti?
Vědci předpokládají, že by pěstování GMO mohlo znamenat řešení hladomorů v rozvojových zemích, kde by díky těmto novým metodám například mohly být pěstovány rostliny odolné proti nadměrnému suchu. V GMO vidí jejich zastánci určitou nadějí pro neustále rostoucí světovou populaci.
Lze také předpokládat, že pěstování GMO povede ke snížení nutnosti využívání chemických postřiků, např. proti plísním a škůdcům, což by bylo výhodné pro životní prostředí.
Geneticky modifikované potraviny – ano, či ne?
V USA, kde jsou tyto potraviny konzumovány již více než 15 let, zatím nebylo v souvislosti s touto skutečností prokázáno žádné poškození zdraví lidí. Čeští spotřebitelé mají při výběru potravin možnost volby, protože jsou o obsahu geneticky modifikované složky v potravině informováni povinnými údaji na obalu výrobku. Je tedy na každém z nás, zda dáme po zvážení všech pro a proti geneticky modifikovaným potravinám v našem jídelníčku zelenou, nebo se jim budeme vyhýbat a dáme přednost GMO free nebo potravinám pocházejícím z ekologického zemědělství, tzv. biopotraviny.
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.
Použitá literatura:
http://www.chpr.szu.cz/novepotr/tiskovka.htm
http://www.chpr.szu.cz/novepotr/gmo/gmopotraviny.htm
http://www.chpr.szu.cz/novepotr/gmo/gmo1.html
http://www.chpr.szu.cz/novepotr/gmo/gmo.html
http://ec.europa.eu/food/food/biotechnology/gmfood/index_en.htm
http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/geneticke-modifikace
Zákon č.78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů.