O listerióze a jejích důsledcích na lidské zdraví.

Onemocnění nazývané listerióza je způsobeno bakterií Listeria monocytogenes, která se běžně vyskytuje v našem životním prostředí. Listeriózy patří stejně jako salmonelózy mezi onemocnění přenosná ze zvířat na člověka. Na rozdíl od salmonelóz však listerie poměrně dobře odolávají chladu, množí se v rozmezí 0–44 °C. Při teplotách nad 75 °C se bakterie ničí. 

 

Jak se můžeme nakazit?

Nakazit se můžeme kontaminovanými potravinami (viz níže), dobře známý je také přenos z nemocné těhotné ženy na plod. Mezi nejohroženější skupiny obyvatel patří novorozenci, těhotné ženy, osoby vyššího věku a osoby s oslabenou imunitou (například lidé s onemocněním jater, ledvin, s nádorovým onemocněním a diabetici).

 

Které potraviny mohou být zdrojem rizika?

Při nevhodném zacházení to mohou být především tyto potraviny:

  • syrové, tepelně neošetřené mléko
  • mléčné výrobky, především z nepasterovaného mléka a zrající sýry
  • nedostatečně tepelně opracované masné výrobky určené k přímé spotřebě (paštiky, masové pomazánky, prejty, výrobky v aspiku)
  • syrové maso a tepelně neopracované výrobky z něj
  • výrobky studené kuchyně, lahůdkářské výrobky (např. saláty)
  • neomytá nebo špatně omytá zelenina

 

V roce 2006 byl u nás výskyt listeriózy velmi vysoký a pokračoval i v roce 2007. Způsobila to jednak epidemie po konzumaci kontaminovaného zrajícího sýru a salátových výrobků z něj, který byl běžně k dostání v obchodech, jednak nahromadění ojedinělých případů listeriózy u pacientů se sníženou imunitou, spojenou s chemoterapií nádorových onemocnění.

Pokud se nakazíme, závisí na našem zdravotním stavu, množství a virulenci listerií, za jak dlouho se nemoc projeví. Období mezi vstupem listerií do našeho organizmu a vypuknutím nemoci je dlouhé, od 3 do 70 dnů.

 

Jak se můžeme chránit?

Listerie jsou sice odolné nízkým teplotám, teplo jim ale nedělá dobře. Nepřežijí běžné pasterační a sterilační teploty. Bezpečně je zlikviduje teplota 72 °C po dobu 10 minut uvnitř potraviny. Jsou také dost citlivé k běžným dezinfekčním prostředkům.

Žádná speciální opatření proti listeriózám neexistují, především je nutno dbát na dodržování základních hygienických pravidel, na bezpečnou manipulaci s potravinami a na jejich výběr. V praxi se nejlépe osvědčila preventivní opatření, která se používají v boji proti salmonelózám:

  • udržujte maximální čistotu
  • zabraňte křížové kontaminaci
  • potraviny vždy důkladně tepelně zpracujte
  • nenechávejte jídlo dlouho stát při pokojové teplotě  –  potraviny co nejdříve zchlaďte nebo zmrazte
  • používejte pitnou vodu z bezpečných zdrojů,

 

Jak se nemoc projevuje?

U jinak zdravých osob má nemoc zpravidla jen mírný průběh, mezi běžné projevy nemoci patří horečka, bolesti svalů a gastrointerstinální příznaky (průjmy, nechutenství). Těžký průběh bývá u starých lidí a nemocných s oslabenou imunitou. Infekce pak napadá nervový systém, dojde k zánětu mozkových blan a mozku, celkové otravě organismu, selhání oběhu a nezřídka končí úmrtím..

Nebezpečné je toto onemocnění u těhotných žen, může vést k potratu nebo infekci plodu, u narozeného dítěte se projeví otrava krve nebo zánět mozkových blan a může končit úmrtím během několika dnů po porodu.

 

Jak se nemoc léčí?

Nejdříve je zapotřebí potvrdit, zda se jedná o listeriózu. Diagnóza se stanovuje především na základě laboratorního vyšetření krve a mozkomíšního moku. Potom je důležité včasné podání příslušných antibiotik.

 

Slovo na závěr

Listerióza je poměrně vzácné onemocnění, je jí však třeba věnovat patřičnou pozornost, neboť může mít velmi závažný průběh a nakaženého člověka, hlavně z výše uvedených rizikových skupin populace, může ohrožovat na životě. 

 

 Použitá literatura

Vědecký výbor pro potraviny: Alimentární onemocnění (infekce a otravy z potravin) SZU Brno 2005.
Listerióza. Ministerstvo Zemědělství, Informační centrum bezpečnosti potravin.
Manuál prevence v lékařské praxi. 3. LF a SZU, souborné vydání 2004.
Beranová E. Listerióza – Co všechno bychom o ní měli vědět (KHS v Hradci Králové).
Listerióza. Jilich D, Machala L. Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 2.