O nebezpečných obyvatelích tlustého střeva.
Escherichia coli (zkráceně E. coli) je bakterie žijící v tlustém střevě teplokrevných živočichů. Běžně se vyskytuje i v našem zažívacím traktu a její přítomnost je nezbytná pro správný průběh trávicích procesů. Avšak některé kmeny této bakterie jsou, nebo za určitých okolností mohou být, patogenní a vyvolat onemocnění.
Jak se můžeme nakazit?
Především fekálně orální cestou (např. neumyté ruce po použití WC) nebo kontaminovanými potravinami či vodou (přítomnost E. coli ve vodě prokazuje čerstvé fekální znečištění a vede k vyloučení vody pro použití jako pitné).
Potraviny mohou být nakaženy lidmi, kteří vylučují patogenní kmeny E. coli a podílejí se na výrobě nebo distribuci potravin či pokrmů. K onemocnění může dojít především po konzumaci infikovaných hotových jídel, která byla ponechána delší dobu při pokojové teplotě. Zdrojem nákazy mohou být také nemocná zvířata a potravinářské suroviny z nich pocházející.
Jak se můžeme chránit?
Ochrana spočívá především v dodržování základních hygienických pravidel a v uchovávání potravin při teplotě nižší než 5 °C. Je nutné dbát na dodržování osobní hygieny při jakémkoli styku s potravinami (manipulace, zpracování, kuchyňská úprava apod.).
Jak se nemoc projevuje?
Záleží na tom, který patogenní kmen onemocnění vyvolá. Známe 5 hlavních skupin patogenních E. coli, které mají různou schopnost vyvolat onemocnění, odlišné mechanismy účinku atd. Označujeme je jako:
-
Enteroagregativní E. coli, která vyvolává dlouhodobé průjmy především u dětí, ty mohou trvat až 2 týdny.
-
Enteropatogenní E. coli, jež představuje velké riziko především pro novorozence a děti do 2 let. Způsobují u nich vodnaté průjmy, zvracení a horečky, které mohou končit i smrtí. V dnešní době jsou problémem hlavně v rozvojových zemích.
-
Enterotoxigenní E. coli, která vyvolává průjmy jak u dětí, tak u dospělých, především v teplých oblastech s nízkou úrovní hygieny, jako jsou Mexiko, Egypt apod. K nám do střední Evropy se dostává díky turismu, proto nemoc někdy označujeme jako „průjem cestovatelů“. Průběh onemocnění svými příznaky připomíná choleru (horečka, zvracení, vodnaté průjmy).
-
Enteroinvasivní E. coli, která vyvolává onemocnění s podobným průběhem jako bacilární dyzentérie (průjmy s příměsí krve a hlenu, horečky).
-
Enterohemoragická E. coli, která produkuje toxin (jed) označovaný jako verotoxin. Způsobuje krvavé průjmy až vážné postižení ledvin a onemocnění bývá často smrtelné. Zdrojem infekce je nejčastěji infikované hovězí maso.
Bakteriální kmeny E. coli, které produkují již zmíněný verotoxin, způsobují závažná průjmová onemocnění po celém světě. Problémy způsobují hlavně v severní Americe, Japonsku, jižní Africe, Austrálii a v některých oblastech Evropy. K rozsáhlé epidemii došlo v roce l996, kdy bylo v Japonsku postiženo na 10 000 osob. V tom samém roce onemocnělo ve Skotsku cca 400 osob. Obě epidemie byly způsobeny sérovarem O157:H7. U nás v České republice je naštěstí výskyt tohoto sérovaru zatím velmi nízký.
Inkubační doba
Onemocnění vzniká nejrychleji u enteropatogenního typu, a to asi 9 hodin po tom, co dojde k nákaze. U enteroinvazivního a enterotoxického typu za 10–18 hod a u enterohemoragického typu za 3–8 dní. Nemocný člověk může roznášet nákazu již od prvních příznaků až do jejich vymizení.
Jak se nemoc léčí?
Léčba spočívá v podání antibiotik, navíc je často nutno dbát na dostatečný přívod tekutin, aby nedošlo k nebezpečnému odvodnění organizmu (dehydrataci).
Použitá literatura
Vědecký výbor pro potraviny: Alimentární onemocnění (infekce a otravy z potravin) SZU
Brno 2005.
Manuál prevence v lékařské praxi, 3. LF a SZU, souborné vydání 2004.
Lhotová H. Problematika verotoxigenních kmenů Escherichia coli. Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 1999; 8(12): 468-469.
Komprda T. Hygiena potravin. Mendlova zemědělská a lesnická universita 1997, s. 72-73.