O tularémii, zaječí nemoci, šířené zajíci a jinými volně žijícími zvířaty a také klíšťaty.
Tularémie je nemoc, která se vyskytuje u volně žijících zvířat, často u zajíců a hlodavců, proto se jí také někdy říká zaječí nemoc. Způsobuje ji bakterie nazývaná Francisella tularensis. Název je odvozen od oblasti Tulare v Kalifornii, kde byla poprvé v roce 1911 izolována.
Jak se můžeme nakazit?
Tularémie je přenosná z volně žijících nakažených zvířat na člověka. Na jejím šíření se významně podílí klíšťata, ovádi apod., kteří se infikují sáním na nemocném zvířeti a nákazu potom roznášejí mezi zvířaty. Nakazit se lze kontaktem s nemocnými zvířaty (například vyvrhování zajíců při lovu, zpracování masa) či vdechnutím prachu při práci s materiálem kontaminovaným výkaly nakažených hlodavců (práce se senem, obilovinami apod.). Nebezpečí představuje rovněž požití nedostatečně tepelně upraveného masa (např. zaječího, králičího), kontaminovaného ovoce (např. ovoce spadlého na zem) či nakažené vody (např. pití z lesních studánek). Také klíšťata mohou být zdrojem infekce.
Vyšší výskyt tularémie se objevuje obvykle v době, kdy došlo k přemnožení hlodavců a členovců (klíšťata apod.), kteří jsou rezervoárem infekce.
Doba od nákazy k propuknutí nemoci trvá průměrně 3–5 dní, může se však pohybovat od několika hodin až do 3 týdnů.
Jak se můžeme chránit?
Nedotýkejte se uhynulých zvířat. Při manipulaci se zajíci či jinými volně žijícími zvířaty vždy používejte ochranné pomůcky (rukavice). Pokrmy z nich vždy důkladně tepelně zpracujte. Nikdy nepijte vodu z neznámých zdrojů. Dbejte na zvýšenou ochranu při práci v prostorech s předpokládaným výskytem hlodavců.
Jak se nemoc projevuje?
Základními projevy onemocnění je horečka a celková slabost. Dále záleží na tom, jakým způsobem se nakazíme, zda kožní cestou, přes zažívací trakt nebo dýchacími cestami.
Pokud se bakterie dostane do styku s poraněnou kůží (například drobnými oděrkami na kůži, záděrami), může v místě poranění vzniknout bolestivý vřídek a kožní zánět. Dojde také k zanícení spádových mízních uzlin, které jsou zvětšené a na pohmat bolestivé.
K nákaze někdy dochází i oční cestou, která se projevuje jako velmi bolestivý zánět spojivek, popř. celého oka, průvodním jevem je i zduření mízních uzlin.
Při průniku bakterie do dýchacích cest (vdechnutí kontaminovaného prachu) se objeví kašel, dušnost a bolesti na hrudi až zápal plic.
Nejčastěji dochází k onemocnění prostřednictvím kontaminovaných rukou nebo vodou, kdy bakterie prochází přes ústní dutinu do zažívacího traktu. Dochází ke vzniku vřídků až ke krvácení zažívacího traktu, objevují se bolesti břicha, průjmy. Někdy je tato forma doprovázena sepsí a mnohoorgánovým postižením. Vnikne-li bakterie do organizmu přes krční mandle, vzniká forma anginózní.
Jak se nemoc léčí?
K léčbě tularémie se používají antibiotika.
Je nebezpečná …
Francisella tularensis je vysoce virulentní bakterie a je proto řazena mezi potenciální biologické zbraně. Především se jedná o poddruh Francisella tularensis subsp. tularensis, kde k nakažení člověka stačí jen skutečně velmi malá dávka, která ve formě aerosolu způsobí vážné onemocnění až smrt mnoha lidí.
Použitá literatura
Vědecký výbor pro potraviny: Alimentární onemocnění (infekce a otravy z potravin) SZU Brno 2005.
Manuál prevence v lékařské praxi, 3. LF a SZU, souborné vydání 2004.
Tularémie a preventivní opatření. Informace KHS Karlovarského kraje.
Larsson P, Svensson K, Karlsson L, Guala D, Granberg M et al. Canonical Insertion-Deletion Markers for Rapid DNA Typing of Francisella tularensis. Emerging Infectious Diseases 2007; 13 (11): 1725 - 1732.