O mýtech a pověrách o výživě, které stále mnoho z nás považuje za pravdivé.
Jedna z nejznámějších pověr o výživě, která dodnes koluje po celém světě. Přitom na počátku byl pouhý omyl při přepisování údajů o obsahu železa v jednotlivých druzích zeleniny – stačilo z nepozornosti posunout desetinnou čárku směrem dopředu. Mylná propagace špenátu jako ideálního zdroje železa začala už ve 20. letech 20. století, i Walt Disney nechal svého Pepka námořníka čerpat sílu právě ze špenátu. Teprve nová analýza špenátových listů z roku 1994 přispěla k rozšíření správných informací. Přesto je špenát velmi zdravá potravina – obsahuje spoustu jiných prospěšných látek, pro které by měl často objevovat na našem talíři.
Mléko zahleňuje
Mléko je často obviňováno z toho, že způsobuje zahlenění, opakované rýmy, záněty středního ucha, astma, záněty průdušek. Tvrdí se, že bychom měli mléko a mléčné výrobky vynechat při infekci dýchacích cest, protože zhoršují její průběh. Nic z toho se zatím v žádné studii nepodařilo prokázat, naopak existují klinické studie, které tento argument vyvracejí. Podobně je mléko často mylně považováno za příčinu akné, gynekologických zánětů nebo zánětů střev. Nejrůznější zdravotní potíže mléko sice skutečně způsobovat může, ale jen u těch, kdo trpí alergií na mléčnou bílkovinu nebo nesnášenlivostí mléčného cukru – laktózy. Oba typy nežádoucích reakcí na mléko nejsou přitom zdaleka tak rozšířené, jak nám odpůrci mléka tvrdí.
Naopak - mléko a mléčné výrobky jsou velmi důležitou součástí jídelníčku. Obsahují velké množství vápníku (mnohem lépe využitelného než z rostlinných zdrojů), který je důležitý pro stavbu kostí a zubů, ale také pro správnou funkci krve a svalů. Jsou zdrojem kvalitních bílkovin a kysané mléčné výrobky navíc poskytují i zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení (patří mezi tzv. probiotika).
Když nechci mít akné, musím se vyhnout čokoládě
Kdepak. Akné, stejně jako zvýšená produkce mazu v pokožce, je způsobeno hlavně hormonálními vlivy. Proto se s problematickou pletí potýkají hlavně dospívající, ale také třeba ženy s nerovnováhou ženských hormonů (v těhotenství, období kojení nebo v menopauze). V některých případech pomáhá zlepšit stav pleti hormonální antikoncepce, jindy je nutná ještě další hormonální léčba. Důležitá je také správná hygiena a péče o pleť. V mastnější pokožce dochází častěji k ucpání a zanícení mazových žláz. K tomu přispívají i bakterie, roztoči a kvasinky. To, jestli máte mastnou nebo suchou pleť, je do určité míry dáno dědičnými předpoklady - čokoláda je v tom nevinně. Nerozhoduje ani množství snědené čokolády, ani druh, jaký mlsáte – někdy se totiž uvádí, že hořká čokoláda akné nezpůsobuje, zatímco mléčná ano. Špatný vliv čokolády ani kakaa na výskyt akné se zatím v žádné vědecké studii nepodařilo potvrdit. Mýtem je také tvrzení, že akné je způsobené pitím mléka. Je ale pravda, že potraviny (jakékoli) vám mohou působit potíže (včetně kožních), pokud jste na některou jejich složku alergičtí.
"Éčka“ způsobují rakovinu
Že jste o tom ještě neslyšeli? Pak patříte mezi výjimky! Zpráva o škodlivosti „éček“, neboli přídatných látek v potravinách, je jednou z nejrozšířenějších „výživových“ pověr - už několik desítek let straší spotřebitele po celém světě. Nejdříve se šířila tištěnou a psanou formou, dnes patří mezi nejčastější poplašné zprávy, šířené řetězovými e-maily (tzv. „hoaxy“). Pokud jste zprávu o "škodlivosti éček" ještě nečetli, najdete ji zde.
Pověra o škodlivosti „éček“ se ujala mezi lidmi natolik, že ani opakované prohlášení odborníků o její nepravdivosti nepomáhá strach z přídatných látek odstranit. Samotná Düsseldorfská klinika důrazně popřela, že by s touto zprávou měla cokoli společného.
A jak je to s „éčky“ doopravdy?
Jsou to látky, které nějakým způsobem zlepšují například chuť, barvu nebo konzistenci potraviny, prodlužují její trvanlivost a podobně. Řada z nich je navíc přírodního původu a běžně se v potravinách vyskytuje. To je třeba případ kyseliny citronové, kterou najdete pod zkratkou E 330. V přírodě je běžnou součástí ovoce (nejen citrusů) i zeleniny, je ale i přirozenou součástí lidského těla. Právě kyselina citronová je ale v poplašné zprávě označená jako nejnebezpečnější „éčko“, způsobující rakovinu.
Právní předpisy velmi přísně stanoví, co smějí potraviny u nás prodávané obsahovat a v jakém množství. Než je povoleno jakoukoli potravinářskou přísadu používat, musí projít řadou přísných testů a prokázat zdravotní nezávadnost. Při obvyklých dávkách, které sníte v potravinách (za dodržení podmínek a limitních hodnot stanovených vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR) vám žádné zdravotní riziko nehrozí.
Něco jiného je, pokud jste na některé „éčko“ alergičtí. Alergickou reakci může vyvolat jakákoli potravina, přídatné látky ale patří mezi méně časté alergeny. Mnohem častější je alergie na běžné potraviny, jako jsou ořechy, ryby, vejce nebo mléko.
Mýtus o škodlivosti „éček“ způsobil tak výraznou obavu konzumentů z přídatných látek, že spousta výrobců raději uvádí tyto látky znovu slovně než číselným kódem. Proto i když ve složení výrobku žádné „éčko“ nenajdete, neznamená to, že je výrobek skutečně neobsahuje.
Stále nemáte k „éčkům“ důvěru?
Pokud chcete zjistit, co se za kterou zkratkou E skrývá, podívejte se sem.
Obáváte se všech geneticky upravených potravin? Přehled látek přídatných („éčka“) připravených z geneticky upravených organizmů najdete zde.
Jste vegetariáni nebo vegané a chcete zjistit, které přídatné látky jsou živočišného původu? Dozvíte se tady.
Máte strach z alergické reakce na „éčka“? Seznam rizikových alergenů mezi „éčky“ najdete zde.
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.
Použitá literatura:
Dostálová J., Pověry a mýty o tucích. FZV
Éčka – přísady do potravin
Suchánek P., Mýty a pověry kolem výživy.
Janeček, P.: Černá sanitka: Druhá žeň,1.vydání, Praha, nakladatelství PLOT, 2007, 335s.