O tom, které živiny mohou mít vliv na plodnost muže i ženy a měli bychom je vhodně doplňovat již při plánování těhotenství.
Pro správný vývoj pohlavních buněk u obou partnerů a pro přípravu organizmu ženy na těhotenství je důležitý především příjem kyseliny listové, železa, zinku, vápníku, selenu, vitaminu D, E, omega-3 nenasycených mastných kyselin a jódu.
Kyselina listová
Je důležitá pro tvorbu nukleových kyselin, dělení buněk, růst plodu a správný vývoj nervové soustavy plodu. Nejvýznamnější je vliv kyseliny listové na začátku těhotenství, žena by ji proto měla přijímat alespoň 3 měsíce před početím 400 µg na den. Vhodným zdrojem jsou listová a tmavě zelená zelenina, červená řepa, rajčata, celozrnné obiloviny, některé ořechy a ovoce, játra, kvasnice.
Železo
Nedostatečný příjem a nízká zásoba železa na počátku těhotenství přispívají k nižší porodní hmotnosti, předčasnému porodu a opožděnému vývoji nervové soustavy dítěte. Železa je v těhotenství potřeba více pro růst a výživu placenty, plodu i pro zvýšený počet červených krvinek matky. Doporučená dávka v těhotenství je 20 mg železa na den, pro vytvoření dostatečných zásob železa před těhotenstvím stačí denní dávka 15 mg železa. Vhodným zdrojem jsou maso, vnitřnosti, luštěniny, tmavě zelená zelenina.
Zinek
Zinek je potřebný pro správný vývoj spermií i vajíček, pro udržení hladiny mužských i ženských hormonů. Nedostatek zinku přispívá k neplodnosti, zvyšuje u žen riziko časného potratu, u mužů se zvyšuje počet nesprávně vyvinutých spermií. Doporučený příjem zinku v těhotenství je 14 mg denně, před početím je doporučeno přijímat alespoň 7 mg zinku denně u žen a 10 mg zinku denně u mužů. Vhodnými zdroji jsou mořské plody, červené maso, játra, žloutek, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semena.
Vápník
Vápník ovlivňuje pohyblivost spermií a je pro spermie nutný k průniku do vajíčka. Ženám plánujícím početí je doporučeno přijmout ve stravě 1000 mg vápníku denně ke snížení rizika časného potratu. Vhodnými zdroji jsou mléčné výrobky, sardinky, ořechy a semena, kapusta, zelí, růžičková kapusta, brokolice a také rostlinné nápoje obohacené vápníkem.
Selen
Selen je významný antioxidant, je nutný pro správný vývoj spermií a vajíček. Při nedostatku klesá jak počet zdravých spermií, tak jejich pohyblivost, stoupá riziko vývojových poruch, které vedou k časnému potratu. Doporučená dávka selenu je 30 – 70 µg na den, vhodným zdrojem jsou para ořechy, ryby, mořské plody, maso, vnitřnosti, žloutek, některé sýry.
Vitamin D
Vitamin D je potřebný pro tvorbu ženských i mužských hormonů, u mužů příznivě ovlivňuje kvalitu spermatu, u žen snižuje riziko endometriózy (nemoc, při které roste děložní sliznice i mimo dělohu, často spojeno s neplodností). Důležitou roli má vitamin D při růstu buněk. U žen je nízká hladina vitaminu D spojována s poruchami funkce vaječníků a polycystickými vaječníky. Doporučená dávka vitaminu D je 20 µg na den. Hlavním zdrojem je tvorba vitaminu D v kůži po oslunění, z potravin pak tučnější ryby, žloutek, játra.
Vitamin E
Vitamin E působí jako antioxidant, je důležitý pro správnou funkci prostaty, jeho dostatek snižuje riziko potratu a předčasného porodu. Doporučená denní dávka je 14 mg pro muže, 12 mg pro ženy před těhotenstvím a 13 mg v těhotenství. Vitamin E získáme z ořechů, semen, arašídů, rostlinných olejů.
Omega-3 tuky
Muži s nízkým příjmem omega-3 nenasycených mastných kyselin (MK) mají vyšší počet nesprávně tvarovaných spermií se sníženou schopností oplodnit vajíčko. Ženy s dostatečným příjmem omega-3 MK mají o 50 % nižší riziko endometriózy. Příjem těchto kyselin je u nás nedostatečný. Omega-3 MK nám poskytují zejména tučné mořské ryby, řepkový olej, lněné a konopné semínko a oleje z nich, avokádo.
Jód
Jód je součástí hormonů štítné žlázy, nutných pro správný tělesný a duševní vývoj. Nejcitlivější na nedostatečný přívod jódu je plod v počátcích těhotenství (vede především k poruše duševního vývoje plodu s pozdějším snížením intelektu, nejtěžší formou postižení může být tzv. kretenizmus), proto by měl být jeho dostatečný příjem zajištěn již před početím. Doporučená denní dávka v těhotenství je 220 mikrogramů jódu. Nejlepším přirozeným zdrojem jsou mořské ryby, dále mléčné výrobky a obohacená kuchyňská sůl. Těhotné ženy mohou také užívat jódové tablety nebo obohacené potraviny.
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.
Použitá literatura:
Alwan, N.A., Greenwood, D.C., et al.: Dietary iron intake during early pregnancy and birth outcomes in a cohort of British women, Human Reproduction Journal, Vol. 26 (4), p. 911-919.
Hronek, M.: Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. 1. vydání, Praha, Maxdorf, 2004, 316 s. ISBN: 978-80-7345-013-7
Jensen, T.K., Andersson, A.M. et al.:Body mass index in relation to semen quality and reproductive hormones among 1,558 Danish men, Fertility and Sterility, 2004, Vol. 82 (4), p. 863-870.
Mc Guire, M., Cleary, B., Sahm, L., Murphy, D.J.: Prevalence and predictors of periconceptional folic acid uptake - prospective cohort study in an Irish urban obstetric population, Human Reproduction Journal, Vol. 25 (2), p. 535-543.
Müllerová, D.: Výživa těhotných a kojících žen. 1. vydání, Praha, Mladá fronta, 2004,119 s. ISBN: ISBN 80-204-1023-6
Moslemi, M.K., Tavanbakhsh, S.: Selenium–vitamin E supplementation in infertile men: effects on semen parameters and pregnancy rate, Int J Gen Med, 2011;4: p. 99-104.