Co jsou antivitminy a ve kterých potravinách se vyskytují.
Mechanismus působení antivitaminů je založen na těchto hlavních principech:
-
Přeměňují vitaminy na neúčinné látky, například thiaminázy degradují vitamin B1, lipoxygenázy - vitamin A.
-
Tvoří nevyužitelné komplexy (celky) s vitaminy - například vaječná bílkovina avidin tvoří komplex s biotinem, linatin s vitaminem B6.
-
Reagují s bílkovinami, které přenášejí vitaminy v těle - například antivitaminem vitaminu B1 je oxythiamin, antivitaminem vitaminu A je citral.
První dvě skupiny antivitaminů je možné z velké části z potravin odstranit příslušnými kulinárními postupy - v domácích podmínkách je to tepelná úprava, která zajistí jejich zničení. Poslední skupinu antivitaminů, takzvané pravé antivitaminy, nelze běžnými postupy odstranit či zničit.
Nejznámější antivitaminy v potravinách:
Vitamin B1: Známými antivitaminy vitaminu B1 jsou oxythiamin (vyskytuje se např. v polévkovém koření) a thiaminázy (např. v syrovém mase sladkovodních a některých mořských ryb, mlžů, v syrových vnitřnostech hospodářských zvířat, rýžových slupkách, červené řepě, růžičkové kapustě, semenech pohanky a některých bobulovinách).
Vitamin B6: Například aminokyselina linatin vyskytující se ve lněném semínku.
Vitamin C: Za antivitaminy se považují zejména různé enzymy (oxidoreduktázy) uplatňující se v metabolismu vitaminu C živočichů a rostlin - např. askorbátoxidasa, superoxiddismutasa aj. vyskytující se v některém ovoci a zelenině.
Vitamin B12: Například kyselina chlorgenová v cibuli.
Vitamin A: Například lipoxigenázy vyskytující se v sójových bobech nebo citral v citrusovém ovoci.
Vitamin K: Za antagonisty K je dnes považována většina kumarinů, především dikumarol, který vzniká ve větším množství v zapařeném jeteli. Kumarin je přítomen také v mařince vonné a levandulovém oleji.
O dalších látkách s antinutričním účinkem se dočtete v článku Přirozené antinutriční látky v potravinách.
O toxických látkách přirozeně se vyskytujících v potravinách se dočtete v článku Přírodní toxické látky v potravinách.
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.
Použitá literatura:
Dostálová J. Srovnání výživové hodnoty kravského mléka a sójových nápojů. Ústav chemie a analýzy potravin VŠCHT, Praha http://www.agaris.cz
Velíšek J. Chemie potravin 2; str. 2. Ossis, Tábor 1999.
Velíšek J. Chemie potravin 3; str. 68-71. Ossis, Tábor 1999.