Proč je důležité doplňovat tekutiny?

Voda je významnou částí lidského těla. V článku se dozvíte,jak je voda z těla vylučována a jakým způsobem bychom ji měli doplňovat a kolik.  

Lidské tělo se skládá převážně z vody. Nejvíce je obsažena v těle malých dětí, u kterých tvoří až 3/4 jejich těla. Mladý člověk má ve svém těle přibližně 60 % vody, starší lidé ještě méně. Toto množství si můžeme představit tak, že například mladý muž, který váží 75 kilogramů má ve svém těle 45 kg vody.

Za běžných podmínek ztrácí naše tělo asi 2–2,5 litrů vody denně, a to močí, stolicí, dýcháním a pocením. Močí vyloučíme asi 1 litr tekutin denně, pocením půl litru a zbytek dýcháním a stolicí. Za určitých podmínek, jako jsou například vyšší tělesná zátěž či teplé počasí, může docházet k vyšším ztrátám vody, protože se více potíme. U některých sportovních aktivit může být ztráta vody pocením až 4 litry - např. při maratonském běhu.  

Kolik máme vypít tekutin?

Jednoduše řečeno: Tolik, kolik jsme ztratili. Objem tekutin, který potřebujeme, závisí především na věku, pohlaví, pohybové aktivitě, které se věnujeme, ale také na prostředí, ve kterém se nacházíme. Vodu do těla přijímáme v podobě nápojů a pevné stravy. Něco málo vody si organismus vytvoří sám při přeměně živin.

Stručně řečeno bychom měli denně vypít asi 2 litry tekutin, malé děti a předškoláci o něco méně. Přesné množství tekutin pak maminkám menších dětí určitě poradí jejich lékař – pediatr, a to na základě konkrétní informace o tom, jak jsou staré a jakou mají hmotnost – kolik váží. Níže je uvedena potřeba tekutin podle věku (upr. podle Referenční hodnoty pro příjem živin, Praha 2011):

Kdy potřebujeme více tekutin?

Nejčastěji jsou to následující situace:

• při teplém počasí (horké letní dny)
• při náročné pohybové aktivitě (sportovní tréninky, hodiny tělocviku, apod.)
• při těžké a namáhavé práci či zaměstnání
• při nemoci, horečce, průjmu či zvracení
• při pobytu v místnosti, kde je příliš suchý vzduch (třeba v zimě, když se topí)

Jak zjistíme, že pijeme málo?

Mírný, krátkodobý nedostatek tekutin
Signálem toho, že pijeme méně než potřebujeme, je to, že nás po krátké době začne bolet hlava, budeme se cítit unavení a malátní. Špatně se soustředíme a máme například problémy sledovat vyučování (probíranou látku). Nebo podáváme horší sportovní výkony. Zkrátka, když nám chybí voda, cítíme se celkově vysílení. 

Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin
Pokud budeme pít méně než potřebujeme delší dobu, můžeme si způsobit řadu zdravotních problémů. Hlava nás bude bolet daleko častěji, budeme trpět zácpou, můžeme mít potíže s ledvinami. Zvyšuje se také riziko onemocnění zánětem slepého střeva. 

Rada na závěr:

Nejlepším způsobem, jak zjistit, že pijeme málo, je všimnout si barvy naší moči a jejího pachu. Tmavší moč, která více páchne je koncentrovanější a  značí, že se potřebujeme co nejdříve napít. Světlá barva moči (asi tak barvy slámy) značí, že není třeba mít obavy.

Další způsob, jak tělo signalizuje, že potřebuje tekutiny, je pocit žízně. Pocit žízně je však u každého jiný a někdo jej nemusí mít ani tehdy, když už by se měl opravdu napít (většinou jsou to staří lidé). Proto si musíme zapamatovat, že pít je třeba i tehdy, když žízeň nemáme!

Mezi další příznaky nedostatku tekutin patří i sucho v ústech, oschlé rty a jazyk, suchá pokožka a někdy i škytavka při jídle.

Použitá literatura:

Gannong. W.F. Přehled lékařské fyziologie. Vydalo H&H 1999.
Keller. U. Klinická výživa. Scientia Medica 1993.
Kožíšek. F. Pitný režim. Vydal SZU 2006.

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.