Vitamíny a minerální látky
Vitamin D patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Pod pojmem vitamin D se rozumí skupina steroidních látek, které se nazývají kalciferoly. Dvě nejvýznamnější formy jsou vitamin D2 (ergokalciferol) a vitamin D3 (cholekalciferol). Zatímco vitamin D2 je obsažen zejména v potravě rostlinného původu, vitamin D3 si lidský organizmus může vytvářet v kůži z jeho prekurzoru (nevykazuje fyziologické účinky) vlivem slunečního záření. Produkce vitaminu D3 v kůži závisí na několika faktorech. Mezi ně patří zejména roční období, denní doba, věk, zeměpisná šířka, pigmentace kůže, věk, velikost ozářené plochy kůže a používání krémů s UV faktorem.
Vitamin D patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Vzniká v kůži prostřednictvím slunečního záření (vitamin D3) a udržuje tak kožní buňky aktivní. Posléze je játry a ledvinami vytvořena aktivní forma vitaminu D (vitamín D2). Tento vitamín je velmi důležitý pro správný vývoj kostí a zubů, protože ovlivňuje metabolizmus vápníku, fosforu a cukrů. Důležitý je též pro játra, ledviny a střeva. Pokud je ho v organizmu dostatek, snadněji se hojí zlomeniny, pozitivně působí na celkovou obranyschopnost lidského těla, podpůrně působí na nervový systém, předchází rakovině tlustého střeva, konečníku, prsu a prostaty a má vliv na dobrou srážlivost krve.
Vitamin K, nazývaný též koagulační (koagulace – srážení) vitamin, patří stejně jako vitaminy A, D a E mezi vitaminy rozpustné v tucích. Vyskytuje se v několika formách. Vitamin K1 (fylochinon) je rostlinného původu, vitamin K2 (menachinon) tvoří bakterie v tenkém a tlustém střevě člověka a jiných zvířat, vitamin K3 (menadion) je syntetický.
Karotenoidy jsou v tuku rozpustné pigmenty, které dodávají ovoci a zelenině zbarvení zelené, světle žluté, žlutooranžové, červené, fialové až hnědé. Vyskytují se ve všech fotosyntetizujících (fotosyntéza je biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb) rostlinných pletivech, nacházíme je však i v mikroorganizmech a v živočišných organizmech.
Kyselina listová je jedním z vitaminů B-skupiny, jméno pochází z latinského slova folium – list, protože tento vitamin je bohatě zastoupen v listové zelenině. Podílí se významně na tvorbě, dělení a diferenciaci buněk, na látkové výměně bílkovin, ovlivňuje činnost řady enzymů a podílí se na krvetvorbě. Její nedostatek se projevuje poruchami krevního obrazu, chudokrevností, zánětlivým změnami kůže a sliznice dutiny ústní a jazyka. Zvláště u starších osob může vést její nedostatek k nervovým a psychickým poruchám.