Jak si můžeme zdravě zpestřit jídelníček divoce rostoucími rostlinami a jaký prospěch nám přinášejí. Inspirovat se můžete i přiloženými recepty.
Mezi základní výživová doporučení patří jíst co nejpestřeji. Obvykle se snažíme střídat různé druhy ovoce a zeleniny, ale málokoho napadne rozhlédnout se po volně rostoucích bylinách a rostlinách. Přitom rostou po většinu roku všude kolem nás a mnoho z nich je nejen zdravých, ale i opravdu chutných. Můžeme je konzumovat buď čerstvé, jako součást salátů, pomazánek a sladkých dezertů, nebo jejich chuť využít při kulinární úpravě masa, polévek, omáček…
Bršlice kozí noha (kerhák, kerhátek)
Vynikající plevel, doslova nabitý vitaminem C a betakarotenem (provitaminem A). Chutná lehce nasládle, nejlepší chuť mají křehké jarní lístky. Hodí se ke konzumaci v čerstvém stavu, především do salátů, pomazánek a jako posyp zeleninových polévek.
Vzhled, výskyt: Bršlice kozí noha je miříkovitá rostlina s bílým květenstvím, měří až 1 metr. Roste ve stínu, jako podrost v lesích, na stinných pasekách nebo nekosených zahradách.
Česnek medvědí
Medvědí česnek patří k oblíbeným plevelům, mnoho lidí ho pěstuje i cíleně. Obsahuje sirné silice, hořčiny, fytoncidy a vitamin C. Chutná podobně jako klasický česnek. Čerstvé natě a listy jsou výborné jako posyp na polévky, pomazánky, přílohy nebo omáčky. Při tepelné úpravě je využijeme při přípravě masa a omáček. Cibulky jsou vhodné k použití stejně jako česnek setý. Zdraví prospěšné účinky zesílí, když medvědí česnek necháme po nakrájení chvíli odležet, působením vzduchu se účinné látky aktivují. Kromě skvělé chuti má medvědí česnek i příznivý vliv na snížení krevního tlaku, podporuje obranyschopnost, působí proti žaludečním křečím a proti střevním parazitům.
Vzhled, výskyt: Česnek medvědí je vytrvalá bylina s podzemní cibulí, přízemními, úzkými, 10 – 20 cm dlouhými řapíkatými listy a bílými květy v květenství po 10 – 20. POZOR! Velmi podobný vzhled medvědímu česneku má jedovatá konvalinka, záměna hrozí především před rozkvětem! Medvědí česnek potřebuje vlhko, najdeme ho v lužních a listnatých lesích, kolem potoků. Sbírat ho můžeme jen na jaře, protože v létě již není jeho nadzemní část patrná (podobně jako třeba u tulipánu).
Kopřiva dvoudomá
Kopřivu poznáme všichni, ale kolik z nás ji již jedlo? Přitom jsou zvláště její mladé jarní lístky skvělým zdrojem vitaminu C, ale také vitaminu B2 riboflavinu, silných antioxidantů jakými jsou flavonoidy a karotenová barviva. Z minerálních látek nám kopřiva poskytuje především hořčík a vápník. Má i vysoký obsah bílkovin. Kopřiva obsahuje také glukokininy, které pomáhají snížit hladinu krevního cukru. Pro své účinky je jednou z nejčastěji používaných léčivých bylin. Působí protizánětlivě, podporuje trávení, je mírně močopudná. Kopřiva je vynikající na způsob špenátu, jako příloha nebo i jako náplň do rolád, závinů. Je vhodná i do polévek. Na Velikonoce se připravuje tradiční nádivka s kopřivami - "hlavička".
Vzhled, výskyt: Vytrvalá bylina vysoká 0,5 – 1,5 m, má přímou lodyhu a řapíkaté listy s pilovitě zubatým okrajem. Kvete od června do října. Roste na vlhkých půdách u cest, na rumištích, v lesích a na pravidelně nekosených lukách a zahradách. Mladé rostlinky se sbírají na počátku jara, později na jaře již trháme jen mladé lístky.
Sedmikráska chudobka
Sedmikrásky rostou všude kolem nás a můžeme je sbírat téměř po celý rok. Sbírají se květy, které obsahují velké množství hořčin, silice, flavonoidy, třísloviny, saponiny a minerální látky, také rozpustnou vlákninu a cukry. Sedmikrásky podporují činnost jater a žlučníku, mají silné detoxikační a protizánětlivé účinky, zlepšují vykašlávání. Vynikající jsou do polévek a salátů. Obklady ze sedmikrásek zlepšují hojení ran.
Vzhled, výskyt: Sedmikráska je nízká rostlinka, dosahující výšky do 10 cm, světlé lístky jsou uspořádány v přízemní růžici. Květy mají žlutý střed a bílé, světle růžové až tmavě růžové okvětní lístky. Sedmikráska potřebuje hodně slunečního svitu, proto ji najdeme v nízkých travních porostech.
Smetánka lékařská (Pampeliška lékařská)
Smetánka lékařská je známá pampeliška. Podobně jako kopřiva patří mezi tradiční léčivé byliny, pro léčivé účinky se využívá hlavně kořen. Podporuje především funkci ledvin, působí proti tvorbě ledvinových a močových kamenů, zlepšuje trávení a vylučování žluči. V kuchyni využijeme hlavně listy a květy smetanky. Protože obsahují hodně hořčin, podporují trávení a jejich nahořklá chuť příjemně ozvláštní zeleninové saláty. Květy a listy dále obsahují inulin, třísloviny a fytoncidy. Drobně nasekané se v malém množství hodí do pomazánek nebo na posypání polévky. Květy se používají také pro výrobu sirupu, přidávají se do kvasících vinných hroznů k ochucení vína.
Vzhled, výskyt: Pampeliška je vytrvalá rostlina, dorůstá výšky 5 – 40 cm. Má listy uspořádané v přízemní růžici, houževnatý zásobní kořen, zářivě žluté jazykovité květy jsou uspořádané v květenství. Kvete od dubna obvykle do srpna. Celou rostlinu prostupují mléčnice obsahující latex. Vyskytuje se na sušších místech s vysokým obsahem dusíku, loukách, zahradách, pastvinách, polích, v posledních 20. letech se velmi rozšířila.
Recepty:
Bršlicový salát
1 porce: 150 g čerstvých listů bršlice, 25 g jemně strouhaného křenu, 2 lžíce zakysané smetany, špetka soli, špetka pepře (lépe bílého).
Mladé listy bršlice dobře omyjeme a přelijeme vroucí vodou a ponecháme zalité asi 10 minut. Slijeme, nakrájíme nadrobno. Zakysanou smetanu smícháme s pepřem a křenem, osolíme a přelijeme listy bršlice.
Tvarohová pomazánka s medvědím česnekem
1 porce: 40 g nízkotučného nebo polotučného tvarohu (2 vrchovaté lžíce), špetka soli, 1 vrchovatá lžíce jemně nasekané natě a listů medvědího česneku, lžička olivového oleje.
Tvaroh rozmícháme se solí a olejem, pokud je příliš tuhý, můžeme ho zjemnit trochou bílého jogurtu. Nať a listy medvědího česneku omyjeme, nadrobno nasekáme a necháme pár minut na vzduchu odstát. Poté buď vmícháme do tvarohu, nebo jen posypeme tvarohem potřené pečivo.
Kopřivová nádivka "hlavička"
4 porce: 4 – 5 den starých rohlíků nebo housek, 4 vejce, větší miska kopřiv, hrnek mléka (200 ml), 400 g krůtího uzeného stehna, muškátový oříšek, pepř, sůl.
Kopřivové listy (sbíráme jen mladé jarní lístky nebo vrchní cca 4 listy) dobře opláchneme a spaříme vroucí vodou. Pokrájíme. Pečivo nakrájíme na kostky a namočíme do mléka, po chvíli lehce vymačkáme. Krůtí stehno zbavíme kůže a nakrájíme na drobné kostičky. Vymačkané pečivo, nakrájené maso a kopřivy smícháme, vmícháme rozšlehaná vejce, osolíme, opepříme, dochutíme špetkou muškátového oříšku. Tvarujeme do válce nebo pečeme v zapékací misce při 180 oC do zlatova (asi 45 minut).
Květinový salát
4 porce: po 1 hrsti květů pampelišky a sedmikrásky, hrst pampeliškových listů, miska listových salátů (lollo rosso, lollo bianco, polníček, ledový salát – podle dostupnosti), 4 vejce,
2 lžíce olivového nebo konopného oleje, 2 lžíce jablečného nebo balsamikového (rosso) octa, špetka bílého pepře, sůl.
Vejce uvaříme natvrdo a rychle zchladíme. Květy a listy pečlivě omyjeme, listy natrháme a vše promícháme. Z oleje, octa a koření připravíme zálivku. Vejce oloupeme, nakrájíme na kostičky a spolu se zálivkou vmícháme do salátu.
Vyzkoušejte si svoje znalosti v krátkém testu.
Literatura:
kolektiv autorů: 1000 bylin, 1. české vydání, 2007, Nakladatelství Svojtka, 336 s., ISBN 80-7352-667-0
Jarošíková, B.: Vaříme z přírody, 1. vydání, 2003, Eminent, 224 s., ISBN 978-80-7281-459-6
Lánská, D.: Jedlé rostliny z přírody, 1. vydání, 2006, Praha, Aventinum, 223 s., ISBN 978-80-8685-813-5