V tomto článku se dozvíte, jaké další zdravé plevely jsou vhodné pro zpestření jídelníčku a jak je chutně upravit.
Co největší pestrost v jídelníčku je nejjednodušší způsob, jak zajistit dostatek všech potřebných živin. I ve volné přírodě můžeme najít mnoho chutných a zdravých divoce rostoucích rostlin, které se výborně hodí pro přípravu salátů, příloh nebo jako koření. První část tohoto článku najdete zde.
Bedrník obecný
Mladé lístky jsou nejen velmi chutné (chutnají podobně jako plody anýzu), ale obsahují také mnoho prospěšných látek, mezi nimi třísloviny, rozpustnou vlákninu, vápník a draslík. Hodí se například do salátů, polévek nebo omáček, výhodnější je však jeho použití v čerstvém stavu - zachová se více zdraví prospěšných látek. Chuť je kořeněná, pěkně vynikne například ve spojení s rajčaty či tvarohem. Oblíbený je zejména ve středomořské kuchyni. Příliš velké množství může způsobit přecitlivělost na světlo.
Vzhled a výskyt: Bedrník je vytrvalá, až 60 cm vysoká miříkovitá rostlina s lysou až mírně pýřitou lodyhou a přisedlými listy, květy jsou bílé až narůžovělé. Má rád suchou propustnou půdu a hodně slunce, najdeme ho na mezích, loukách, pastvinách a ve světlých lesích.
Mochna husí
Listy a natě mochny husí můžeme konzumovat od dubna do října. Obsahují vitamín C, hořčiny, třísloviny, flavonoidy. Mají výraznou kořeněnou chuť a příjemně ozvláštní saláty a pomazánky. Skvělá je kombinace s tvarohem, vařeným vejcem či sýrem. Při tepelné úpravě můžeme mochnu použít do zeleninových polévek a omáček. Mochna nám prospěje při nechutenství, podporuje činnost jater, působí proti křečím i průjmům, zmírňuje bolesti při kolikách. Chrání sliznici trávicího ústrojí, je protizánětlivá. POZOR! Nedoporučuje se v těhotenství, protože podporuje stahy dělohy a mohla by přispět k předčasnému porodu.
Vzhled, výskyt: Mochna husí je víceletá bylina s řapíkatými lístky v přízemní růžici, na spodní straně jsou lístky stříbřité. Mezi nimi leží malé celokrajné nebo zubaté lístky. Květy jsou žluté, kvetou od května do srpna. Mochna jevelmi rozšířená, má ráda vlhko, najdeme ji na vlhkých lukách, pastvinách, kolem vodních toků a cest.
Řeřišnice luční neboli "slepička"
Řeřišnice byla oblíbenou jedlou rostlinou již v 18. století, jak popisují dobové herbáře. Mladé lístky je vhodné sbírat co nejdříve na jaře, kdy obsahují opravdu hojné množství vitaminu C. Vynikající je do salátů, pomazánek (s tvarohem, vařenými vejci, luštěninami), na kořenění sýrů, má jemně kořeněnou chuť. Kvetoucí nať řeřišnice usnadňuje vykašlávání, trhá se v dubnu a květnu.
Vzhled, výskyt: Řeřišnice roste na zamokřených loukách, pastvinách, poblíž křovisek nebo v travnatých příkopech. Má vzpřímenou lodyhu o výšce až 0,5 m, dlouze řapíkaté listy s drobnými lístky, plazivé oddenky a hrozny bílých, růžových až lehce fialových kvítků.
Violka vonná – „fialka“
Na rozdíl od planých violek má fialka výraznou vůni. Sbírají se listy a od března do května také kvetoucí natě. Fialky jsou bohaté na saponiny, které podporují odkašlávání. Působí také močopudně a je vhodná proti revmatizmu díky obsahu kyseliny salicylové. Listy fialek jsou vynikající do polévek, květy díky vůni ozvláštní salát, dezerty i nápoje.
Vzhled, výskyt: Fialka roste v listnatých lesích, v parcích a křovinách, především v nížinách. Je vysoká 10 – 15 cm, má asi 3 cm dlouhé oddenky s výběžky, srdčité listy v přízemní růžici. Květy jsou světle až tmavě fialové a mají ostruhu. Kvete v březnu a v dubnu.
Recepty:
Plněná rajčata s bedrníkem
2 zralá rajčata
1 lžíce polotučného tvarohu
1 lžíce mladých bedrníkových lístků sekaných na drobno
špetka soli
1 vařený žloutek
1 rovná čajová lžička plnotučné hořčice
Rajčata vydlabeme, vyjmutou dužinu přepasírujeme přes sítko. V misce ji smícháme s tvarohem, solí, lístky bedrníku, žloutkem a hořčicí. Plníme rajčata a podáváme jako osvěžující jarní předkrm.
Jarní pomazánka s mochnou
1 polévková lžíce sekaných mladých lístků mochny husí
1 vejce na tvrdo
3 polévkové lžíce polotučného tvarohu
špetka soli
špetka bílého pepře
Lístky mochny omyjeme a nasekáme na drobno. Vejce zchladíme, oloupeme, bílek na drobno nasekáme, v misce smícháme žloutek se solí, pepřem a tvarohem a utřeme do hladka. Vmícháme bílek. Na pečivu sypeme sekanými lístky mochny. Podáváme spolu s kysaným podmáslím.
Violková domácí zmrzlina
2 hrsti květů violky vonné
smetana na šlehání 200 ml
vanilkový lusk
3 lžíce moučkového cukru
trocha cukru na posypání květů
Smetanu přivedeme v široké pánvi pomalu k varu spolu se 2 lžícemi cukru, 1 hrstí violkových květů a vnitřkem vanilkového lusku. Necháme mírně vařit ne více než 2 minuty. Poté sejmeme z ohně a necháme zvolna vychladnout. Teprve poté přes jemné sítko zcedíme a zchladíme ve zmrzlinovači (nebo v mrazničce, je ale potřeba několikrát během mražení krém vyjmout a umixovat dohladka).
Druhou hrst květů připravíme kandováním na ozdobu - vrchovatou lžíci moučkového cukru svaříme s 2 lžícemi vody na řídký sirup. Ještě teplý sirup natíráme štětečkem na květy, pokladené na plechu na pečícím papíře. Květy ještě zlehka poprášíme cukrem a při 60 oC sušíme asi 15-20 minut.
Porce zmrzliny podáváme zdobené kandovanými květy violek.
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu
Použitá literatura:
kolektiv autorů: 1000 bylin, 1. české vydání, 2007, Nakladatelství Svojtka, 336 s., ISBN 80-7352-667-0
Jarošíková, B.: Vaříme z přírody, 1. vydání, 2003, Eminent, 224 s., ISBN 978-80-7281-459-6
Lánská, D.: Jedlé rostliny z přírody, 1. vydání, 2006, Praha, Aventinum, 223 s., ISBN 978-80-8685-813-5