O náhradách mléka, jejich složení, výhodách a nevýhodách.
Co je mléko?
Mléko je dle definice produkt mléčné žlázy savců určený k výživě novorozenců a kojenců. U nás se pod pojmem mléko nejčastěji rozumí mléko kravské, určené k lidské spotřebě (více zde). V menší míře jsou konzumována mléka samic jiných živočišných druhů, hlavně koz a ovcí, setkat se můžete i s mlékem kobylím či oslím, více o nich se dozvíte zde.
Náhrady mléka
Někteří lidé nemohou nebo nechtějí konzumovat neupravená živočišná mléka a sahají k mléčným náhradám. Těmi jsou buď různými způsoby speciálně upravené kravské mléko, nebo náhražky mléka rostlinného původu.
Důvody pro konzumaci náhrad mléka:
- Zdravotní – týkají se osob alergických na některou z bílkovin obsažených v mléce nebo osob trpících nesnášenlivostí (intolerancí) mléčného cukru laktózy, více o těchto chorobách se dozvíte zde;
- zastávání alternativního způsobu stravování – např. vegani nekonzumují žádné živočišné potraviny včetně mléka, více o alternativní výživě se dozvíte zde;
- senzorické důvody – někomu mléko zkrátka nechutná;
- vliv zavádějících informací od rádoby odborníků na zdravou stravu – mýty ohledně škodlivosti konzumace mléka a jeho nevhodnosti pro lidskou výživu;
- zkoušení nových potravin, snaha o zpestření jídelníčku;
- vliv nabídky trhu a reklamy – někoho přesvědčí reklama vyzdvihující pozitiva konzumace náhražek mléka či lákavý obal;
- ekonomické důvody – u nás je mléko všem cenově dostupné, v některých rozvojových zemích je však drahé.
Nejznámější druhy náhrad mléka:
Delaktózované kravské mléko
Jedná se o kravské mléko, z něhož byl odstraněn mléčný cukr laktóza. Delaktózované mléko je určeno pro osoby trpící nesnášenlivostí laktózy. Bývá označováno jako „lactose-free“ či „low lactose“. Je prodejné v sušeném stavu (např. preparát Nestlé AL110 a Nutrilon low lactose) nebo jako mléko obnovené rovnou k použití v tekutém stavu (např. výrobky značky MinusL). Na trhu je již i řada dalších delaktózovaných mléčných výrobků: bezlaktózové máslo, jogurty, podmáslí, šlehačka, smetana do kávy, sýry, tvaroh, pudinky a další.
Preparáty s obsahem tzv. hydrolyzovaných bílkovin
Jsou určeny pro novorozence, kojence i všechny další osoby alergické na bílkoviny v kravském mléce. Vyrábějí se buď úpravou kravského mléka, či z nemléčných surovin. Bílkoviny jsou zde rozštěpeny na peptidy (např. preparáty Nutrilon allergy care, Alfaré, Althera), nebo dokonce až na jednotlivé aminokyseliny (preparáty Neocate a Neocate Advance). Preparáty s hydrolyzovanou bílkovinou mají typicky nahořklou chuť, což je dáno přítomností peptidů a aminokyselin, proto nejsou pro všechny konzumenty chuťově přijatelné.
Rostlinné náhrady mléka
Rostlinné náhrady mléka jsou z výživového hlediska méně hodnotné než živočišná mléka. Mléko jimi zcela nahradit nelze, zejména pokud se jedná o výživu dětí. Rostlinné náhrady sice mohou obsahovat srovnatelné množství základních živin jako mléko, ale jejich kvalita je rozdílná. Rostlinné bílkoviny patří mezi neplnohodnotné, neboť neobsahují všechny základní aminokyseliny nezbytné pro správný růst a vývoj. Některé náhrady mléka obsahují navíc nestravitelné sacharidy, které způsobují nepříjemné nadýmání.
Jejich výhodou je, že neobsahují ani laktózu ani mléčné bílkoviny, a proto jsou vhodné pro osoby alergické na mléčné bílkoviny a pro osoby trpící nesnášenlivostí laktózy. Mají také vhodnější složení tuků než mléko, obsahují vyšší množství prospěšných nenasycených mastných kyselin, méně nezdravých nasycených mastných kyselin a žádný cholesterol.
Na škodu je nižší obsah vápníku, který je navíc v organizmu špatně využitelný, a stejně tak i obsah jiných minerálních látek, jako je fosfor či zinek (pokud nejsou obohacené). Jsou k dostání buď v sušeném stavu, či jako hotový nápoj.
V názvu rostlinných náhrad mléka se nesmí uvádět pojem „mléko“, ale například „nápoj“, neboť rostlinné náhrady mléka neodpovídají definici mléka, jak jsme si ji uvedli výše, a jednalo by se tudíž o klamavé označení (vyplývá to z Nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 a vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Mezi nejznámější rostlinné náhrady mléka patří:
- Sójový nápoj – jedná se o vodný výluh ze sójových bobů. Sójové bílkoviny jsou hodnotnější než jiné rostlinné bílkoviny, přesto nejsou kvalitou zcela srovnatelné s mléčnými bílkovinami. Sójové bílkoviny jsou navíc silně alergenní, proto sójové náhražky nejsou vhodné pro všechny osoby alergické na bílkoviny živočišných mlék, neboť sója jim může vadit podobně jako mléko. Více o „sójovém mléce“, jeho složení a vlastnostech se dozvíte zde.
- Rýžový nápoj – se získává povařením rýže s vodou a obohacením získané tekutiny o slunečnicový olej a sůl. Rýže je velice málo alergenní, proto se jedná o možnou, byť po výživové stránce rozhodně ne plnohodnotnou, náhražku pro osoby alergické na mléčnou bílkovinu.
- Ostatní méně významné náhražky mléka: například sušený kukuřičný, pohankový a ovesný nápoj, v rozvojových zemích mají význam například náhražky z podzemnice olejné, vigny, sladkých brambor, kasavy a kokosu.
Náhražky mléka do kávy a čaje
Nejčastěji jsou vyráběny ze sóji, prodávají se zejména v sušeném stavu. Jejich obliba za poslední roky stoupá, pozitivní vlastnosti bývají většinou zveličovány reklamou. Ve srovnání se sušeným polotučným mlékem mívají tyto náhražky do kávy a čaje podobný obsah energie (kolem 2000 kJ/100 g), podstatně méně bílkovin, ale zato vyšší obsah sacharidů a tuků, které navíc bývají částečně ztužené. Vzhledem ke konzumovanému množství nemají ve vztahu ke zdraví zásadní význam.
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.
Použitá literatura:
Dostálová, J., Náhražky kravského mléka. Výživa a potraviny, 1998/2 (53), s. 19-20
Manuál prevence v lékařské praxi, SZÚ, 3. LFUK, 2004.