Zajímavosti
Každá fyzická i psychická činnost organizmu je podmíněna dostatkem energie jako pomyslného paliva do složitého „přístroje“ zvaného lidské tělo. Pro fyzicky aktivnější osoby – těžce pracující lidé, vrcholoví i rekreační sportovci – není mnohdy běžná strava stoprocentně dostačující vzhledem k požadovanému výslednému efektu.
Jednou skupinou z kategorie potravin určených pro zvláštní výživu jsou potraviny určené pro sportovce a osoby se zvýšeným fyzickým výkonem (dále potraviny pro sportovce).
Skupina potravin pro sportovce je velmi rozmanitá svou formou, účelem použití a hlavně svým složením účinných látek. Nejčastěji se můžeme setkávat s výrobky ve formě prášku, který je nutné ke konečné spotřebě připravit smícháním s vodou či jiným vhodným nápojem, kdy mluvíme o tzv. koktejlu či shaku.
Podle Evropského informačního centra pro potraviny (European Food Information Council - EUFIC) http://www.eufic.org/ je nyní průměrný věk dožití 78 let, zatímco v r. 1980 to bylo jen 72 let. Vznikla však otázka, zda lidé mohou žít déle zdraví, než je tomu dosud. Na ni by měl odpovědět projekt Nu-Age („New dietary strategies adressing the specific needs of elderly population for a healthy ageing in Europe“, který začal v květnu 2011, bude trvat 5 let a ČR se na něm bude rovněž podílet.
Stravování má jen určitý podíl na zdravotním stavu ve stáří, který souvisí především:
- se zvyšováním podílu tuku v těle,
- se snižováním podílu vody a
- se snižováním podílu kostí a libové svaloviny.
On-line databáze potravin/pokrmů (v češtině), pro které je stanoven glykemický index (GI).
DIOGENES (Diet, Obesity and Genes) je celoevropský projekt, který se zaměřuje na problém obezity z dietetického hlediska: nový náhled na obezitu a nové postupy prevence obezity. Jde o tzv. integrovaný projekt (2005–2009) podporovaný Evropskou komisí prostřednictvím 6. rámcového programu V&V v 5. prioritě: kvalita a bezpečnost potravin.
V rámci projektu DIOGENES byla vytvořena u pěti evropských databází potravin (Česko, Dánsko, Nizozemsko, Německo, Velká Británie) on-line databáze glykemických indexů (GI) pro vybrané potraviny a pokrmy.
Sportovci konzumují stravu s vysokým obsahem bílkovin po staletí. Výzkumníci ve Velké Británii provedli studii, v rámci které zkoumali účinnost a potenciální škodlivé účinky stravy s vysokým obsahem bílkovin. Jedním z důležitých hledisek, na která se zaměřovali, byla definice “high-protein diet”.
Existuje několik způsobů, jak lze posuzovat obsah bílkovin ve stravě, a to:
– podle absolutního množství bílkovin,
– podle podílu bílkovin na celkovém příjmu energie,
– podle množství bílkovin, které se konzumují na kg tělesné hmotnosti.
Evoluční biologové v souvislosti s regulací krevního tlaku a případné citlivosti na množství soli uvádějí, že souvisí také s prostředím, ve kterém se lidstvo vyvíjelo. Citlivost na množství sodíku ve stravě a sklon zadržovat vodu a sůl je podle nich i adaptací na životní prostředí.
Efektivní termoregulace je základní podmínkou pro život v horkých klimatických podmínkách a je jí dosahováno zejména pomocí pocení. Pocení však může představovat velké ztráty soli, velké ztráty tekutin, narůstající chuť na „slané“a následně také bohužel i ztrátu schopnosti regulovat teplotu těla. Jedná se tedy o termoregulaci sice velmi efektivní, ale dá se říci i velmi citlivou na selhání.
Jako zajímavé se nám tedy může jevit, že lidé žijící v tropických podmínkách, kteří se stravují tradičním způsobem, mají velmi nízký příjem soli.
Říká se, že evoluce lidstva začala v Africe, kde již v minulosti bylo velmi horké a suché klima, jemuž bylo třeba se co nejefektivněji přizpůsobit. Podíváme-li se na jeden z nejnápadnějších rozdílů mezi australopitékem a prvními z rodu Homo zjistíme, že se liší svou velikostí.
Zmínka o kulinárních, nebo také jinak řečeno o kuchyňských přípravách pokrmů, také zcela určitě patří mezi kapitolky o správné výživě.
Tepelná úprava potravin
Je jednou z nejčastějších úprav potravin. Během tepelné úpravy dochází v potravinách k největším změnám. Mění se chuť potravin, rozvine se vůně, ale rovněž dochází ke změnám ve složení těchto potravin (tepelnou úpravou se ničí například řada vitaminů). Ale působením tepla se také ničí spousta choroboplodných zárodků, mikroorganizmů, jako jsou viry, bakterie a parazité, kteří se mohou v potravinách či pokrmech vyskytovat. Tepelnou úpravou se mohou zničit i některé antinutriční látky (například lektiny v luštěnin??ch). Za syrova v dnešní době a v našich kulturních podmínkách jíme většinou už jen ovoce a zeleninu.
V těhotenství není je důležitý dostatek kvalitní a pestré stravy, ale je třeba také věnovat pozornost tomu, aby tato strava byla bezpečná. Dodržování pravidel bezpečného zacházení s potravinami a osobní hygieny bývá poslední dobou ve vztahu k těhotenství zdůrazňováno zejména v souvislosti s onemocněním zvaným listerióza.
Listerióza je závažné infekční onemocnění, které je způsobováno bakterií Listeria Monocytogenes. Toto onemocnění se vyskytuje zejména u starších osob, těhotných žen, novorozenců a osob s oslabeným imunitním systémem.
V těhotenství není je důležitý dostatek kvalitní a pestré stravy, ale je třeba také věnovat pozornost tomu, aby tato strava byla bezpečná. Dodržování pravidel bezpečného zacházení s potravinami a osobní hygieny bývá poslední dobou ve vztahu k těhotenství zdůrazňováno zejména v souvislosti s onemocněním zvaným listerióza, tradičněji se však mnohým z nás vybaví onemocnění toxoplasmóza.
Toxoplasmóza je parazitární onemocnění, které je způsobováno celosvětově rozšířeným vnitrobuněčným parazitickým prvokem Toxoplasma gondi.
Jak se onemocnění projevuje?
Onemocnění většinou probíhá bezpříznakově. Pro zdravé osoby není rizikem. Rizikové je však pro osoby se sníženou obranyschopností a těhotné. Pokud se žena nakazí po otěhotnění či bezprostředně před ním, může dojít ke vzniku kongenitální (vrozené) toxoplazmózy u narozeného dítěte. Závažnost onemocnění je vyšší na počátku těhotenství, s pokročilostí těhotenství závažnost postižení plodu klesá.
Jak se nakazíme?
Toxoplasma gondi během svého života parazituje na několika hostitelích, konečnými hostiteli jsou kočkovité šelmy. V jejich zažívacím traktu dochází k množení tohoto parazita, a tzv. oocysty jsou vylučovány stolicí a roznášeny do okolí. Oocysty nejčastěji vylučují mladé kočky a koťata, které prodělávají infekci, toto období trvá kolem 1 až 3 týdnů.
Nakazit se můžeme předměty, které byly kontaminovány fekáliemi – zeleninou, půdou, kočičími záchodky či nedostatečně tepelně upraveným masem dalšího z hostitelů tohoto parazita, kterými jsou například drůbež a vepřový, skopový či hovězí dobytek, ale i zvěřina.
Pokud se lidé nakazí jídlem, nejčastěji se nakazí konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa nebo pokrmu, který byl následně kontaminován z důvodu nedodržování základních hygienických pravidel, jako je řádné umývání rukou a kuchyňských ploch a náčiní.
Jak se vyhnout nákaze?
Z potravin:
• Nekonzumujte syrové maso. Řádně je před konzumací tepelně upravte například vařením.
• Zeleninu a ovoce před jídlem řádně omyjte nebo oloupejte.
• Syrové maso uchovávejte mimo dosah zeleniny, již tepelně upravených pokrmů a pokrmů a potravin, které jsou určeny k přímé spotřebě.
• Vyhněte se konzumaci syrového mléka a produktů z něj vyrobených.
• Pokud zacházíte se syrovými potravinami, umývejte si řádně ruce, krájecí plochy a nože, které používáte. Zabraňte tomu, aby se šťáva ze syrového masa nedostala na ostatní potraviny, řádně omyjte kuchyňské povrchy a náčiní, které jste zašpinili.
• Při cestování v méně rozvinutých zemích pijte pouze vodu z originálních obalů (plastové láhve a plechovky).
Z prostředí:
• Během zahradničení noste rukavice. Pokud se vaše ruce dostanou do kontaktu s půdou či pískem, dobře si ruce umyjte.
• Pískoviště na vaší zahradě přikývejte.
• Vaše kočky krmte pouze komerčními přípravky, které jsou řádně kontrolovány. Pokud je krmíte žrádlem doma připraveným, dbejte na to, aby bylo řádně tepelně upraveno.
• Obměňujte/čistěte kočičí záchod každý den. Oocysty ve fekáliích se stávají infekčními během 1 až 5 dní od doby, kdy je kočka vyloučila.
• Pokud jste těhotná nebo máte sníženou obranyschopnost – vyhněte se čištění kočičích záchodků, někdo to může udělat za vás. Pokud se však rozhodnete tohoto úkolu zhostit, použijte rukavice, a poté si řádně umyjte ruce mýdlem. Nepouštějte svoji kočku ven, držte ji uvnitř. Neberte si domů ani se nedotýkejte toulavých koček, zejména koťat. Dokud jste těhotná, nepořizujte si novou kočku.
Autor: eg
www.cdc.gov – Centres for Disease Control a Prevention, USA
www.eatwell.gov.uk – Food Standard Agency, UK
Vlivem těhotenství a jeho průběhu na pozdější zdraví narozeného dítěte se zabývá tzv. „programování plodu“. Tento pojem poprvé užil epidemiolog David Barker z Univerzity v Southhamptonu (UK), který si všiml skutečnosti, že mnoho epidemiologických studií dokazuje, že nízká porodní hmotnost je velmi často spojena s pozdějším rozvojem vysokého krevního tlaku, inzulinové rezistence, diabetu mellitus II. typu (cukrovka) a rozvojem onemocnění srdce a cév. Navíc pozoroval, že tato spojitost se jeví být nezávislá na „klasických“ faktorech životním stylu, které jsou při rozvoji těchto onemocnění velmi časté, jakými jsou kouření, nadměrná tělesná hmotnost, nepříznivé sociální pozadí, konzumace alkoholu či nedostatek pohybové aktivity.
Dále bylo pozorováno, že následující období rychlejšího růstu v období po porodu, kdy se dítě s nízkou porodní hmotností v růstu „snaží dohonit, co zameškalo“, může také předznamenat pozdější riziko pro rozvoj onemocnění srdce a cév. Pojem programování plodu tedy pracuje s nízkou porodní hmotností, s poporodním obdobím překotného růstu a nemocemi v dospělosti.
Podle této teorie negativní vlivy prostředí dělohy v kritickém období vývoje orgánů a růstu různých tkání může trvale pozměnit jejich strukturu a funkci tak, že se to nepříznivě projeví v pozdějším dospělém věku. V současné době se tak řada odborných pracovišť zabývá výzkumem buněčných a molekulárních procesů, které jsou pro programování plodu významné. Snahou vědců je získat informace a znalosti tak, aby mohli do těchto procesů zasáhnout a zlepšit tím zdraví daného člověka v dospělosti i celé populace.
Autor: eg
• Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
• Brázdová, Z.: Výživa těhotných a kojících žen. Rukověť. Brno, Vladimír Smrčka, 1999
• Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
• www.eatwell.gov.uk – stránky FSA