Výživa
Puberta a adolescence je období, kdy opět roste přirozená potřeba živin, a je tudíž velmi důležité, aby strava dospívající mládeže byla adekvátní těmto nárokům. Strava by měla být pravidelná a pestrá, zastoupeny by měly být všechny potraviny skupin potravinové pyramidy.
Podobně jako u dospělých jedinců představuje výživa sportujících dětí jeden ze základních pilířů fyzické výkonnosti a dobrého zdravotního stavu. U mladých sportovců je třeba vedle výkonnostních aspektů rovněž myslet na růst a vývoj organizmu. Rané období života je zásadní z pohledu utváření pohybových, stravovacích zvyklostí a celkového životního stylu, které člověka většinou dále doprovází po zbytek života.
Potřeba bílkovin, sacharidů i tuků se u dětských sportovců liší. Jaké panují rozdíly v potřebách příjmu bílkovin? Rostoucí organizmus má relativně vyšší potřebu bílkovin než dospělý. Zatímco běžná dospělá populace vystačí s příjmem 0,8 g bílkovin na 1 kg hmotnosti, u dětí jsou požadavky vyšší. Předškoláci 1,5 g, v mladším školním věku 1,2 g a teenageři 1,0 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti.
Optimální jídelníček sportujícího dítěte by měl být sestaven ze všech základních potravinových skupin a v patřičném procentu:
pečivo + přílohy + luštěniny = cca 40 % objemu stravy
ovoce + zelenina + ovocné a zeleninové šťávy = cca 30 % objemu stravy
mléčné výrobky + maso, ryby + vejce = cca 20 % objemu stravy
ostatní – ořechy, rostlinná semena, rostlinné a živočišné tuky, koncentrované cukry = cca 10 % objemu stravy
- Zvláštní nutriční požadavky pro sportovce v dětském věku 4.
- Desatero chyb v nutriční výchově dětí
- Výživa ve stáří - 1. část
- Výživa ve stáří - 2. část
- Výživa při dárcovství krve
- Výživa a zubní kaz
- Výživa a léčiva - interakce
- Výživa a léčiva - příklady interakce
- Kloubní výživa
- Antibiotika versus potraviny